Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Dobrý den, Špunte,

co se bude dít, bude nejspíš záležet hlavně na vás, na domluvě s vašimi rodiči, nebo jak sama píšete s maminou, a případně dalšími zainteresovanými stranami ... figuruje ve vaší situaci nějak soud, policie, OSPOD, školní psycholog, výchovný poradce, ped-psych poradna nebo škola jako taková, lékař, nebo někdo další? Jste s maminou domluvená na tom, co se bude dít, když bude výsledek testu negativní a co když bude positivní? Ptala jste se jí? Jak v současné době vypadá komunikace mezi vámi?

Výsledky testů - pokud se dělají testy v laboratoři, je v zásadě jedno, jestli z moči, či krve - mohou vyjít po pár dnech od posledního užití negativně. A to zejména pokud užíváte rekreačně pouze menší dávky. U marihuany bývá reaktivita nebo positivita možná i delší dobu. Ale přesto jsou podle mého názoru testy jen poměrně krajní metoda, jak zjistit, co se v posledních dnech dělo nebo poslední dobou děje. 

Píšete, že vám je 17 let a užíváte pervitin a marihuanu. Obě tyto látky mají vliv na psychiku a vaše prožívání, obě dodávají v jistém slova smyslu nadhled ...  pocit, že vlastně nic není až takový problém, že vše zvládnete nebo se nějak vyřeší. Často je to tak, že první měsíce, někdy i roky, má člověk pocit, že má drogy plně pod kontrolou a mohl by s nimi kdykoli přestat. Tak proč by to zkoušel, že? Po nějaké době si však začne uvědomovat, že svět za střízliva je pro něj obtížné zvládat. Na začátku to může být bez drog jen nuda, někdo má však sklony k úzkostem, depresím apod. a o to komplikovanější je pro něj droze odolat. Bohužel je to tak, že první stránka, kterou vám drogy ukážou, je ta příjemná. Teprve s časem přijde ta horší. 

Vypadá to, že vy sama už máte určité pochyby o tom, jestli máte drogy pod kontrolou. Přiznáváte, že si lajnu musíte dát každý víkend, jako kdybyste si už víkend bez lajny neuměla představit. Lžete svojí mamině o užívání marihuany, tajíte i užívání pervitinu ... přesto si mamina nejspíš už dávno všimla, že něco není v pořádku. Pokračujete v užívání, byť vám hrozí docela vážné problémy, kvůli kterým jste se dokonce obrátila na naši poradnu.

Co vás vlastně na marihuaně a pervitinu přitahuje, že jste ochotná tolik riskovat? Chápu, že jste v období, kdy lidé s drogami experimentují, hledají svou cestu, sebe sama, co budou dělat, jací chtějí být apod. Ale u většiny jde o pouhé experimenty, kdy i přes libé pocity, které droga nabízí, si většina plně uvědomí rizika a daří se jí držet užívání na velmi rekreační úrovni s vědomím, že pokud by překročili určitou hranici, všimlo by si toho okolí, zranili by své blízké, přišli o jejich důvěru atd. Vás nic z toho nezastavilo. Čím to? Děje se ve vašem životě něco, co vás vede k tomu, že raději utíkáte k drogám? Nezní to, že byste byla se současnou situací spokojená. Pletu se?

Někdy pomůže mít někoho, komu důvěřujete, s kým můžete o svých pocitech, ale třeba i zmatcích a nejasnostech, mluvit. Pokud vás nikdo nenapadá, možná byste se mohla zkusit obrátit na nízkoprahové služby pro děti a mládež a zkusit se zeptat, jestli by si na vás někdo neudělal pravidelně po nějakou dobu čas. Co vy na to? Do těchto služeb můžete vstoupit často i zcela anonymně, většinou se stačí objednat nebo rovnou zajít osobně do nízkoprahového klubu pro mládež. Stejně tak ale můžete oslovit i kohokoli, komu důvěřujete - školní psycholog, výchovný poradce... máte někoho takového?

A ať už budou výsledky testů jakékoli, jste to i vy, kdo může navrhnout, co bude následovat ... třeba právě docházení do poradny, terapie, můžete přijít s dohodou, kde budou na jedné straně povinnosti, na straně druhé vaše svoboda a zodpovědnost. Je to i váš život, vaše rozhodnutí, není od věci zvážit, co byste v tuhle chvíli potřebovala a co jste ochotná a schopná nabídnout.

Doufám, že najdete odvahu, dovědět se o sobě, a o tom, co vás k drogám táhne, víc. A budu moc ráda, když se znovu ozvete. A rozhodně na sebe dávejte pozor! Drogy nejsou zrovna dobrým pánem a jsou věci, které jen těžko budete brát zpět, napravovat nebo dohánět.

S pozdravem,

Gabriela Minařík.