fb

Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz

Zadejte dotaz

Prohledejte jiľ zodpovězené

Nevíte, jak se zeptat

Rodiče zjistila, že jsem zkusila drogy

Lenka

Moji rodiče zjistili, že jsem zkusila před dvěmi měsíci dvakrát pervitin a čtyřikrát marihuanu, ale nevěří, že už jsem čistá a na testy mě poslat nechtějí.
Poraďte mi prosím, co mám dělat.. Totálně mě zavrhli a nechtějí už se mnou mít nic společnýho. Nedokáží pochopit, že to byla jen a pouze zvědavost a zkouška.. Je mi 17 a opravdu mi na nich záleží. Vím, byla jsem hloupá, že jsem vůbec něco takovýho zkusila, ale už bych si to nedala, oni mi ovšem nevěří už nic a já tu na jednu stranu chápu, na druhou mám zkrátka potřebu s tím něco dělat.

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Dobrý den, Lenko,

 

nepíšete nic o tom, kdy k odhalení došlo, ani jakým způsobem. Je klidně možné, že pokud rodiče sami po něčem takovém pátrali, měli už dříve určité podezření. Mluvila jste s nimi o tom? Tušíte, co je k těmto úvahám přivedlo? Všimli si snad něčeho na vašem chování, co je vystrašilo? Nebo jim někdo řekl, že vás viděl?

 

Tak či onak, jejich obavy se potvrdili. Nejspíš jsou zklamaní, nejspíš jsou také vystrašení! Možná se bojí o vás, ale také mohou hledat chyby a vinu u sebe. O to tvrdší se pak mohou snažit být. Stejně tak se možná sami perou s myšlenkou, že už nejste malé dítě a rozhodujete o sobě a svém životě sama. S dospíváním a svobodou pak jdou ruku v ruce i následky, a tedy i zodpovědnost za to, co uděláte. Dost možná rodiče také zvažují, jak vám takové následky a zodpovědnost nechat pocítit a zároveň vás nedostat do odporu nebo neztratit. A zdá se, že dokázali alespoň v tuto chvíli najít tu správnou míru. 

 

Ztratila jste důvěru rodičů. Bylo by asi hodně nezvyklé, kdyby jim bylo jedno, co děláte a nezlobili se. A sama píšete, že tomu rozumíte. Řekla jste jim to? Důvěra se ve vztazích jen velmi těžko získává zpátky. A tak nezbývá, než být vytrvalá, poctivá k sobě i rodičům a držet se dohodnutých pravidel. Nemá asi smysl chodit s hlavou svěšenou a nemít vlastní názor. Ale je fajn fungovat v rodině jako zodpovědný člen, co si plní své povinnosti. A pak má i svá práva. Pak se budete mít o co opřít, až prijde znovu debata na téma důvěry.

 

I rodiče ve svém mládí určitě dělali věci, na které nejsou pyšní. Možná o to víc se bojí o vás. A nejspíš ještě nějakou dobu potrvá, než vám začnou znovu věřit. Dejte jim čas, ale nebojte se otevřeně mluvit o tom, jak se cítíte - že je vám ztráty důvěry líto, ráda byste ji získala zpátky a uvědomujete si, že to asi nebude snadné, nabídněte jim prostor pro rozhovor, budou-li o něj stát. Jasně jim řekněte, že šlo o několik experimentů. Ale slibovat, že už se to nezopakuje, má smysl jen tehdy, pokud to jste doopravdy schopná dodržet. Nemá cenu rodičům nic vyčítat, dávat jim ultimáta nebo je vydírat. Bezpečným tématem jsou právě vaše vlastní pocity a myšlenky s tím, že jim dáte prostor a čas se se situací vyrovnat. 

 

A pokud byste nenašla pochopení a možnost o všem mluvit u rodičů, nebojte se znovu ozvat. Vymysleli bychom, kam byste se mohla obrátit. Možná bysta nakonec i vy ráda mluvila s někým o tom, co vás vlastně na drogách lákalo, jaké to bylo, jak se perete se ztrátou důvěry rodičů apod. Takové věci se někdy lépe probírají s někým jiným, než rodičem, a asi není nejbezpečnější mluvit o nich s kamarády, kteří s drogami experimentují a považují to za běžnou věc, co myslíte?

 

S pozdravem a přáním pěkného dne,

Gabriela Minařík.

Zpět

Veškeré materiály a texty na stránkách této poradny včetně zodpovězených dotazů jsou majetkem SANANIM z.u..
Jejich kopírování a jakékoli další využití je možné výhradně se souhlasem SANANIM z.u..
Creative Commons Licence Creative Commons Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko