Sananim - Drogová poradna 

To vše dokážou drogy?

Alena

Dobrý den, už jsem sem psala jako tenkrát těhotná před 4 lety. Partner utíkal, pil, mejdanil, ztráta zodpovědnosti, pocitu viny, ale snaha přiznat chybu, někam zajít, poradit se. Tenkrát jste mi poradili pryč od toho člověka. Bylo to náročné. Pak jsem porodila, nepodporoval, agrese stoupala a všichni včetně jeho rodiny hledali příčinu v marihuaně a hledali jsme možnosti maniodeprese, atd. Uplynul nějaký čas. Já samozřejmě dala partnerovi milion nesmyslných šancí s pocitem jak zachovám rodinu a vyhraju ten boj. Vzdyt jsme se přece milovali a ze dne na den uteče? Neee, nevzdám to. Dovolte mi, dnes bych ráda byla pouze inspirací pro ostatní. Boj s drogou a závislostí a je jedno na čem je ten člověk závislý je strašně těžký a pokud on sám není dostatečně silný a nemá vůli, boj se zdá být téměř zbytečným. Jen můj názor. Já tenkrát včas zareagovala, vzala děti do své péče, zajistila byt před exekucemi, stále dávala pocit, že mu pomůžeme a poskytovala jsem mu zázemí za mé přítomnosti s pocitem, že ho ty děti ,,nakopnou\"...nebo snad že by děti měly mít tátu. Tři roky bezvýznamného snažení. Už jsem postoupila. Na doporučení OSPOD jsem ho na tři měsíce odstřihla ode mne a od dětí. Stále stejný scénář tři roky. V pondělí na nějakém dojezdu nás miluje a všeho lituje, v úterý je vulgární a nespolehlivý, selhává ze dne na den. Pak se měsíc neukáže, pak zase naslibuje a zase nic. Kolikrát na něj čekal můj šestiletý syn s batohem u dveří, dcera ho téměř nezná, ve školce po něm chtějí OP, kolikrát jsem prosila, prosíím, malá má horečku, počkej u syna, pomoz prosím, odvez nás k lékaři. Nic. Promin piju a občas si dám jen lajnu, ale už jsem čistej a bum, stále dokola. Dělá nám ostudu svým chováním, úplně přemýšlí směr ON a ne děti. Už dávno po něm nechci, aby se zajímal o sebe. Nechci nic, než aby zafungoval 1x týdně a byl s dětmi (třeba i za mé přítomnosti), ale ani toho není schopen. Všichni mi jen říkají, že celkem dobře vypadá. Ano, je to sebevědomý a sebestředný člověk, co mu nejde absolutně o nikoho včetně jeho rodiny a jeho vlastních dětí. Jeho táta má kvůli němu chatu v exekuci, náš zklamává dokola a přesto z něj čiší sebevědomí až slovní agrese. Alimenty neplatí, a to má fakt nízké a nijak nepomůže. A víte co? Jemu je to fuk. Až do té doby, než přijde většinou pondělní dojezd a zase pláče a volá a slibuje, jak už mu vše došlo. Závěr? Kdo říká, že právě kvůli dětem máte udržovat kontakt s tatínkem a tatínkovi tím pomáhat...kdo to říká, ten to nezažil. Právě kvůli dětem je lepší nechtít po něm ani ty alimenty, nechtít nic. Nebavit se a nezvednout už telefon. Protože to jen ubližuje. Mým dětem. Tomu člověku je 40 let, nemá zájem najít si práci, žije z brigád na černo, prosím Vás, ale věřte, že působí, jak kdyby měl vystudovaných 5 VŠ. Ale vždy jen na chvíli. Není schopen už pracovat a zařadit se do rodiny nebo do fungující společnosti, nebo snad do práce. Není schopen absolutně řešit problémy. Od všeho utíká. Byl to úžasný chlap, měl rozjetou kariéru, rodinu, děti, cestovali jsme...a toto vše udělají z člověka drogy? Totální ztráta osobnosti, vnímání, agrese a opravdu nicovatého uvažování. Obklopuje se lidmi co berou kde co a pijí a jsou o deset let mladší. Jednookej mezi slepejma králem. Jen popotahuje nosem a já už dávno vím, že to není jen marihuana a rum...už vím, že je to kombinace všeho možného. Kokain, perník....i když já si myslím, že to je všechno jen žižkovskej perník...je mi to líto, ale už jsem to vzdala. Děkuji Vám, že jste tenkrát řekli at utíkám...měla jsem to udělat dřív. On musí chtít sám...zná Vaši poradnu, terapeuty, všechno...ale bohužel, jemu to tak už vyhovuje. Protože drogy mu vymlely mozek. Můj dotaz: Opravdu umí změnit drogy osobnost člověka nebo byl prostě vždycky takový a jen ty vlastnosti drogy odhalily? Krásný den všem.
A.

Zpět