Lex vs. neurol
Otázka 08/10/2015
Dobrý den,
můj dotaz je asi velice laický, ale zajímalo by mě, co je \"silnější\" (co do účinku, pro který je lék předepisován, ale především vzhledem k závislostnímu potenciálu, pokud by se bral stejný počet tablet toho či onoho): Lexaurin 3mg, nebo Neurol 1mg? A ještě: je v podstatě GABA receptorům jedno, o jakou účinnou látku se jedná, je-li z rodiny benzodiatepinů? Myslím kupř., že po vysazení bromazepamenu lze pokračovat (jakkoli to není zdravé, ale to víme) s alprazolamem, aniž by tělo abstinenčními příznaky \"žádalo\" právě jen a pouze bromazepam. Děkuji za odpověď, J.
Odpověděl: Zbyněk Oktábec
Dobrý den,
Váš dotaz má mnoho úrovní. Velmi zjednodušeně lze říci, že každá léčivá látka a její účinek je určen jejím chemickým vzorcem/strukturou, dále pak jejími fyzikálně-chemickými vlastnostmi - rozpustností ve vodě, jejími lipofilními vlastnostmi atd., pak jejím chováním v těle, tedy její interakcí s organizmem. Tyto znalosti a fakta jsou předmětem (kromě mnoha dalšího) velice obtížného 5letého VŠ studia v oboru farmacie.
Každá léčivá látka je poněkud jiná, tudíž je jiný i alprazolam a bromazepam (i přes to, že patří do stejné skupiny - benzodiazepiny) - jedním z příkladů může být např. jejich poločas účinku - u alprazolamu je to přibližně max. 12 hodin, u bromazepamu je to max. až 20 hodin. Liší se však i v jiných vlastnostech.
Závislostním potenciálem bohužel "trpí" všechny benzodiazepiny - navíc nelze říci stejný počet tablet. Teoreticky lze přepočítat dávky na ekvivalenty - např. 0,5 mg alprazolamu je přibližně ekvivalentní 5-6 mg bromazepamu.
K tomu, jestli je receptorům jedno, jaká je to konkrétně látka - z laického pohledu ano. Z profesionálního, farmakologického pohledu nikoli - jedná se o vlastnosti a schopnosti látky např. obsadit co největší procento receptorů, vytvořit dostatečně silnou vazbu léčivé látky na receptorech a vyvolat tak dostatečně silný účinek a tím i klinický efekt. Jak již bylo řečeno, každá léčivá látka má tyto vlastnosti jiné - jen v případě alprazolamu a bromazepamu patří do stejné anatomicko-terapeuticko-chemické skupiny.
Pokud se budeme bavit o tom, jestli lze nahrazovat léčivou látku jinou léčivou látkou ze stejné skupiny, pak např. v závislostní problematice, se toto velice využívá - toto je příkladně pozorovatelné např. u methadonu, který se používá jako substituční látka pro uživatele heroinu, než dosáhnou abstinence apod. U benzodiazepinů je to obdobné - např. při závislosti na benzodiazepenech se pacienti občas převádějí z látek s "dlouhým účinkem" na látky s "kratším účinkem". A ano, tak jak píšete, abstinenční příznaky jsou jedním z důvodů pro podání substituční látky...
Stačí to takto? Je to velmi, velmi zjednodušený náhled do úvodu k farmakologii, snažil jsem se to popsat co nejschůdnější cestou, tak snad jsem Vás odpovědí uspokojil.
S pozdravem
Zbyněk Oktábec