Konzultace s rodinnymi prislusniky, partnerkami(ry)

Otázka 10/22/2002

Chtela bych se zeptat na vas nazor, zdali je vseobecnou praxi si zvat rodinne prislusniky, partnery(ky) pro lepsi porozumeni prolemu cloveka, navstevujiciho psychologa popr. jiz terapii?Myslim, ze pro lepsi a mozna i hlubsi pochopeni problemu by blizci lide, kterym zalezi na tom cloveku, majici problem, meli byt na konzultace zvani.Co kdyz ten problem (vseobecne) nici partnersky vztah popr. i vztah v rodine.A co delat,pokud nekdo z rodiny,ci druhy z partneru,pozada partnera (ktery jiz navstevuje psychologa,terapii)na kterem mu opravu zalezi,aby mu dal kontakt na jeho psychologa,terapeuta a ten terapeut odmitne konzultaci s druhym z partneru, s oduvodnenim,ze pokud ma pomoci jednomu z partneru,nemuze vyslechnou druhou stranu,ci rod. prislusnika?Co si myslite o tomto nazoru psychologa,terapeuta?A co kdyz ten partner(ktery navstevuje toho psychologa, terapeuta)je sam psychologem a denne radi lidem co delat a co je pro ne dobre a jak se maji chovat?Kde je zodpovednost a kde jsou hranice,za ktere by se nemelo chodit? Dekuji za odpoved.Pekny den od Joanny PS:Myslim,ze je to tema,kteremu se budete snazit vyhnout (treba tim,abych zavolala,ci ze se rozepisete vice v mailu...),protoze tak trochu miri do vasich rad,a ne naopak (na coz jste zvykli).O to vice dekuji za zverejneni odpovedi.

Odpověděl: Živý odborník

Záleží na tom, co je za zakázku k terapii a taky jak je terapeut pracuje a taky - co se řeší za problém.
Kdybyste například byla partnerka mého klienta který se u nás léčí se závislosti na heroinu a klient by s tím vyjádřil souhlas - nabídl bych vám společné sezení i s vaším partnerem který se u nás (mě) léčí (něco jako rodinná terapie). Je to u nás běžná praxe. Ve stejné situaci za nesouhlasu partnera bych vám ani nepotvrdil, že někoho toho jména znám.
Kdybyste za mnou chodila vy se svými psychickými problémy a váš partner by mě kontaktoval se žádostí o rozhovor - možná bych se s ním sešel - ale jen proto, abych mu doporučil jiného terapeuta - má-li problém. Protože mojí pacientkou nebo klientkou jste vy - a pokud chci aby to tak bylo a zůstalo - je nezbytné, abych měl v péči jen vás. Váš obraz si v sobě vytvářím a na něj potřebuji reagovat - pokud vám mám pomoci, tak si to s čím pracuju opravdu nepotřebuju kontaminovat dalším pohledem. Potřebuju vnímat jak to prožíváte vy a ne někdo jiný. Na vaše společné přání bych vám i vašemu partnerovi odpověděl - že zakázka zněla jinak. Protože pokud by zněla takhle, tj. že budete chodit oba, tak pak společně a bude se tomu říkat řekněme partnerská terapie. Ale ta pak nebude o vás (teď mám na mysli tebe - dáma mi jistě odpustí to tykání) ale o vás obou.
Zjednodušeně - tam kde probíhá léčba, kde je třeba podpora okolí (závislosti, ataka psychosy, ...) bývají rodinní příslušníci přizváni - pokud ale požádáte svého psychoanalytika, že si přivedete na terapii partnera bude si myslet, že jste zešílela.
Je trochu jasný ten rozdíl - já vím, že to je hodně složité - ale tohle jsou principy, které jsou k téhle práci třeba. Pokud je nebudu respektovat - nebude to fungovat. Chirurga taky nepřesvědčíte, aby vám operoval slepé střevo kuchyňským nožem. Protože tím vás může leda říznout do prstu, nebo pitvat. Tam už je to jedno.

Konzultace s rodinnymi prislusniky, partnerkami(ry)