Špatný pocit
Otázka
Dobrý den chtěl se zeptat na otázku drog z trochu jiného pohledu. Uz jsem se tady dotazoval víckrát ohledně mých bratrů a i toho že svoji drogovou minulost už jsem pohřbil. Ale dnes po těch x letech chovam k lidem kteri berou drogy takový odpor že jenom když mě osloví a já poznam když je člověk sjety nebo zhulehny tak nemám daleko k tomu abych po něm neskocil nebo nej zavolal policií CR. Nemám žádný soucit ani slitování. A to mě přijde trochu nefer byl jsem to same-troska bez domova a bez sama sebe. Tak si říkám jestli nejsem namistrovanej parchant. Nedávno jsem tady na Jihu Čech navštívil v léčebné mého bývalého psychoterapeuta a ten mě hned při této příležitosti vzal na velkou skupinu jako motivační prvek a bylo to zvláštní tam kde jsem byl říkat těm co jsou na tom špatně jak se mám skvěle. Jenže tihle lidé něco dělají sami se sebou. Tam jsem vzdal hold ale smazky na ulici to prostě nesnesu. Bojím se že mě oberou o to o co jsem musel tvrdé bojovat. Nejsem přesto všechno paranoidní ? S přehnanými obavami? Co myslíte neprehanim to když k těm jako kdysi já chovam takový despekt?
Odpověděl: Markéta Kordová
Opět Vás zdravím.
Ano, naší komunikaci si pamatuji.
Tento úhel pohledu je na jednu stranu pochopitelný a plno abstinujících osob něco podobného uvádí také. Je to jakési zrcadlení určité doby, kterou sám moc dobře znáte a asi s největší pravděpodobností už nikdy nechcete zažít, možná už ani vidět...
Pokud jde o pocitové záležitosti, které umíte ovládnout ve smyslu, že po nějakém aktivním uživateli bezdůvodně neskočíte a nenapadnete ho, myslím, že to je v přijatelné rovině. Na druhou stranu možná lepší despekt než obdiv (protože i s tím se setkáváme - někteří ex-uživatelé sice sami neberou, ale určité osobnosti z drogového prostředí jsou pro ně stále jakýmsi vzorem).
Pokud jste schopný rozlišit, že uživatel v léčebně, který se snaží a dát mu tím hold, je něco trochu jiného než aktivní uživatel na ulici, který je svým životním stylem spokojený nebo smířený, pak bych asi neviděla problém. Je pochopitelné, že máte obavy, sám jste si tím prošel, takže sám asi nejlépe víte co se může od těchto lidí čekat a čeho mohou být v určitých situacích schopni.
Vás stálo plno úsilí, snahy, píle, energie se dostat do jiné životní etapy, strach, že by Vás někdo z aktivních uživatelů mohl ohrozit je na místě (protože i to se občas děje).
Dle mého názoru je lepší se přehnaně obávat, než se cítit jistý v kramflecích a zbytečně riskovat například cíleným vyhledáváním těchto osob (protože i to někteří ex-uživatelé dělají, z jakési nostalgie, mít ještě chvíli pocit, že tam patří...).
Stačí to takto?
Mějte se hezky, přeji ať se Vám i nadále daří!
S pozdravem MK