Dospělý syn se závislostí využívá domácí zázemí

Odpověděl: AI

Jak jsem pochopila vaši otázku?

Ptáte se, jak přimět dospělého syna partnera, který pravděpodobně užívá drogy, nepracuje, krade a využívá domácí zázemí, aby začal žít zodpovědněji. Zároveň potřebujete vědět, jak chránit sebe, partnerský vztah a domácnost, když partner jeho chování dlouhodobě omlouvá nebo za něj řeší následky.

Stručná odpověď:

Dospělého člověka nelze donutit k práci ani léčbě, pokud sám nechce. Lze však změnit podmínky, za kterých může doma žít: jasná pravidla, konkrétní důsledky a jejich důsledné dodržování. Nejdůležitější je, abyste se s partnerem shodli na hranicích – jinak bude syn těžit z rozdílných postojů a vaše hádky budou pokračovat.

Rizika představují zejména krádeže, možné násilí, dluhy, infekční onemocnění, předávkování a zhoršování domácího prostředí. Nekombinujte s ním řešení konfliktů v době intoxikace a nenechávejte volně dostupné peníze, léky, doklady ani cennosti.

Chcete vědět víc? Čtěte dál naši podrobnou odpověď:

• Lze ho přimět k práci nebo léčbě?
• Jaká pravidla má domácnost nastavit?
• Co je „pomáhání“ a co už je umožňování závislosti?
• Jak chránit sebe a vztah s partnerem?
• Co dělat při krádežích, vyhrožování nebo nebezpečném chování?

Podrobná odpověď:

Lze ho donutit k odpovědnosti?

Ve 37 letech je syn dospělý a za svůj život odpovídá on. Vy ani jeho otec ho nemůžete spolehlivě donutit, aby pracoval, abstinoval nebo nastoupil léčbu. Můžete ale rozhodnout, za jakých podmínek bude moci využívat společné bydlení a finanční podporu.

Je možné, že jeho okolí dlouhodobě odstraňovalo důsledky jeho jednání – platilo, omlouvalo, zatahovalo problémy, kupovalo věci nebo tolerovalo krádeže. To se někdy označuje jako umožňování závislostního chování. Neznamená to, že otec něco způsobil; znamená to ale, že současný způsob podpory může nechtěně udržovat situaci beze změny.

Jak mohou vypadat hranice?

Pravidla by měla být:

• jednoduchá a konkrétní,
• předem sdělená,
• stejná pro všechny,
• spojená s důsledkem, který skutečně dodržíte.

Například:

• žádné krádeže ani braní věcí bez svolení,
• žádné drogy, jejich výroba, distribuce nebo návštěvy rizikových osob v domácnosti,
• žádné vyhrožování, křik a ničení věcí,
• žádné přinášení šrotu a dalších předmětů bez předchozí dohody,
• povinný podíl na nákladech nebo na domácích pracích,
• pravidelný příspěvek, pokud má příjem,
• porušení pravidel znamená konkrétní změnu bydlení či podpory.

Není dobré stanovovat podmínky typu „musíš se okamžitě změnit“. Lepší je například: „V této domácnosti můžeš bydlet pouze tehdy, pokud nebudeš krást, nebudeš vyhrožovat a budeš dodržovat domluvená pravidla. Při porušení bude následovat…“

Důležité je, aby partner nesliboval důsledky, které pak z obavy nebo pocitu viny neuskuteční. Jinak se pravidla stanou jen další hádkou.

Jak mluvit s partnerem?

Zkuste s ním situaci řešit v klidný okamžik, ne po incidentu a ne před synem. Mluvte především o dopadu na vás:

• „Necítím se doma bezpečně, když se tu hromadí věci a mizí majetek.“
• „Nechci rozhodovat o tvém synovi, ale potřebuji, aby byly chráněny moje věci a naše společné bydlení.“
• „Jsem ochotná respektovat, že mu chceš pomáhat, ale ne způsobem, který poškozuje náš vztah a mě.“
• „Potřebuji, abychom se dohodli, co je ještě pomoc a co už za něj přebírání odpovědnosti.“

Je legitimní říct, že pokud partner odmítne jakákoli pravidla, budete zvažovat oddělení financí, oddělené bydlení nebo jinou ochranu sebe. To není trest ani vydírání, ale vymezení vašich vlastních hranic.

Co dělat při krádežích?

Chraňte své finance, doklady, platební karty, léky, klíče a elektroniku. Zvažte oddělené účty a neukládejte cennosti na místa, kam má syn přístup. Neplaťte jeho dluhy a nepřebírejte odpovědnost za jeho jednání jen proto, aby se o něm „nevědělo“.

Pokud dojde k vyhrožování, násilí, ničení majetku nebo akutnímu ohrožení, odejděte do bezpečí a volejte 112 nebo 158. Kontaktování státních institucí by mělo být výsledkem pečlivé úvahy, protože tím se do situace nevratně vloží úřady a důsledky budou vždy zásadně dopadat na všechny aktéry, včetně dětí. Při bezprostředním ohrožení je však bezpečí důležitější než snaha udržet věc v soukromí.

Co může pomoci synovi?

Motivace často nevznikne přesvědčováním, ale až tehdy, když se projeví přirozené důsledky jeho chování. Otec mu může nabídnout pomoc s adiktologickým vyšetřením, léčbou, vyřízením dokladů nebo hledáním práce, ale neměl by tyto kroky dělat místo něj.

Vhodná může být také konzultace pro blízké osoby. Ta není určena jen tomu, kdo užívá drogy – pomáhá rodině nastavit hranice, zvládat manipulaci a rozhodnout, jakou pomoc ještě poskytovat. Informace o službách jsou na www.drogy-info.cz.

Zdroje:

Odborná adiktologická literatura, doporučení pro práci s rodinami lidí se závislostí a informace odborných zdravotnických institucí.

Kontakty

Přehled adiktologických služeb a poraden pro blízké najdete na www.drogy-info.cz. Můžete také využít možnost Ověřit odpověď odborníkem.