Dobrý den moje dcera vysadila po roce užívání HHC z důvodu že ji to způsobovalo úzkosti,křeče v č...

Odpověděl: AI

Jak jsem pochopila vaši otázku?

Ptáte se, zda jsou po 46 dnech abstinence po THC/HHC ještě běžné úzkosti, deprese a porucha spánkového rytmu, zda může pomoci mirtazapin a jaký další postup je vhodný. Zároveň máte obavu kvůli dřívějším „černým myšlenkám“, úbytku váhy a tomu, že dcera zatím není schopná běžně fungovat.

Stručná odpověď:

Po dlouhodobém užívání THC/HHC mohou úzkosti, poruchy spánku a nálady přetrvávat i několik týdnů, ale po 46 dnech a při dřívějších černých myšlenkách by měla být dcera znovu v kontaktu s psychiatrem nebo praktickým lékařem – není vhodné jen čekat, že to samo určitě odezní. Mirtazapin může pomoci se spánkem, chutí k jídlu i náladou, ale účinek na depresi se obvykle hodnotí až po několika týdnech a lék by neměla sama vysazovat ani měnit.

Pokud by se černé myšlenky vrátily, zesílily, měla by konkrétní plán, jak si ublížit, nebo by nebyla schopná zůstat v bezpečí, volejte ihned 155 nebo 112, případně jeďte na psychiatrickou pohotovost.
Rizika: návrat k THC/HHC může úzkosti, depresi, poruchy spánku i panické stavy znovu výrazně zhoršit; kombinace s alkoholem, benzodiazepiny nebo jinými tlumivými látkami je zvlášť riziková.

Chcete vědět víc? Čtěte dál naši podrobnou odpověď:

• Je tento stav ještě abstinenční syndrom?
• Co lze čekat od mirtazapinu?
• Jak postupovat při převráceném spánkovém rytmu?
• Kdy vyhledat akutní pomoc?
• Jak může pomoci rodina?

Podrobná odpověď:

1. Mohou potíže souviset s vysazením THC/HHC?

Ano. Po dlouhodobém a pravidelném užívání konopných látek se mohou po vysazení objevit:

• úzkost, podrážděnost a panické ataky,
• nespavost nebo převrácený spánkový rytmus,
• snížená chuť k jídlu a úbytek váhy,
• skleslost, horší soustředění a sociální stažení,
• tělesné napětí, někdy i bolesti nebo svalové potíže.

Nejhorší období bývá často v prvních dnech až týdnech. U části lidí však spánek, úzkost a nálada zůstávají rozkolísané déle, zvlášť po několikaletém užívání nebo pokud se během užívání rozvinula úzkostná či depresivní porucha. Po 46 dnech už ale není dobré automaticky předpokládat, že všechno vysvětluje pouze abstinence. Je vhodné zhodnotit i depresi, úzkostnou poruchu, poruchu spánkového rytmu a případné tělesné příčiny.

To, že se vrací váha, zlepšila se schopnost řídit a celkově došlo ke zlepšení, jsou příznivé známky. Přetrvávající úzkosti, deprese a porucha spánku ale zasluhují další odborné sledování.

2. Co čekat od mirtazapinu 15 mg?

Mirtazapin může zejména zpočátku:

• usnadnit usínání a zlepšit chuť k jídlu,
• snížit úzkostné napětí,
• postupně zlepšovat depresi.

Účinek na spánek a chuť k jídlu se může objevit během prvních dnů až dvou týdnů, účinek na depresi a úzkost se často posuzuje až po 2–6 týdnech, někdy i déle. U některých lidí může naopak během prvních dnů způsobit výraznou ospalost, malátnost, živé sny nebo zvýšení chuti k jídlu.

Důležité je:

• užívat ho přesně podle předpisu,
• nevysazovat ho náhle bez domluvy s lékařem,
• nekombinovat ho s alkoholem nebo jinými tlumivými látkami,
• při výrazné denní ospalosti neřídit a neobsluhovat nebezpečné stroje.

Pokud se po nasazení zhorší neklid, úzkost, deprese nebo se objeví sebevražedné myšlenky, je potřeba rychle kontaktovat předepisujícího psychiatra; při bezprostředním ohrožení volat 155/112.

3. Co může pomoci se spánkovým rytmem?

Je lepší posouvat rytmus postupně než se snažit násilím „vydržet celý den“. Pomoci může:

• vstávat každý den přibližně ve stejnou dobu, i po špatné noci,
• hned po probuzení vystavit oči dennímu světlu a krátce se projít,
• přes den nespát, případně jen krátce a ne pozdě odpoledne,
• večer ztlumit světla a omezit mobil, počítač a stimulující obsah,
• nepít odpoledne a večer kofein, energetické nápoje ani alkohol,
• mít klidný, opakující se večerní režim.

Při výrazně převráceném rytmu může být vhodná konzultace psychiatra nebo spánkové ambulance. Melatonin či jiné prostředky na spaní by neměla přidávat sama bez dohody s lékařem, zvlášť při užívání mirtazapinu.

4. Kdy je potřeba neodkladná pomoc?

Okamžitě volejte 155/112 nebo vyhledejte akutní psychiatrickou pomoc, pokud:

• se vrátí sebevražedné nebo „černé“ myšlenky a dcera má pocit, že by podle nich mohla jednat,
• má konkrétní plán nebo prostředky k ublížení,
• několik nocí téměř nespí a stav se rychle zhoršuje,
• objeví se zmatenost, halucinace, výrazná podezíravost nebo neobvyklé „rozjetí“,
• není schopna jíst, pít nebo se o sebe postarat.

Nenechávejte ji v takové chvíli samotnou a odstraňte z dosahu léky, zbraně a větší množství alkoholu či jiných látek. Pokud jde o návrat myšlenek bez bezprostředního plánu, kontaktujte ještě tentýž den jejího psychiatra nebo praktického lékaře; v ČR lze využít také krizovou linku 116 123.

5. Jak jí může pomoci rodina?

Pomáhá klidný a nehodnotící přístup. Můžete se jí přímo zeptat, zda se jí vracejí myšlenky na ublížení nebo na to, že nechce žít – přímá otázka tyto myšlenky nezpůsobí. Spíše než kontrolování a naléhání bývá užitečné domluvit se na konkrétním plánu:

• kdy kontaktuje lékaře,
• kdo s ní půjde na kontrolu,
• jak bude vypadat denní režim,
• komu zavolá při zhoršení,
• jak se vyhne THC, HHC, alkoholu a jiným drogám.

Návrat k THC nebo HHC bych v této situaci nedoporučoval ani „na spaní“. U dcery už tyto látky zjevně souvisely s úzkostmi a další užití by mohlo znovu rozkolísat stav nebo zakrýt zhoršující se depresi.

Zdroje:

Informace vycházejí z odborné adiktologické a psychiatrické literatury, doporučení pro léčbu poruch spojených s užíváním konopných látek, informací o abstinenčním syndromu a oficiálních zdravotnických doporučení.

Kontakty

Obecný přehled adiktologických a dalších pomáhajících služeb najdete na www.drogy-info.cz.
Odpověď můžete také nechat ověřit odborníkem pomocí tlačítka pod touto odpovědí.