Rada
Otázka
Dobrý den je mi 18, beru pervitin nitrožilně každý den i když jsem už ztratila tátu co to v minulosti vařil (ted je čistý ma barák a je právník) chtěla bych přestat ale nemůžu do léčebny mam nemocnou babičku a nemuzu nedokazu přestat protože můj dealer Ja taxikář takze přijede kdykoli chci před barák. Hrozne bych poprosila o nějakou radu do poradny chodím ale neudržím se. Každý den si musím dat jehlu nebo aspoň 2 dny pauzu nebaví me chodit v bolestech do školy i práce a s těma myšlenkami. A nějaká rada jak dostat energii protože bez drog pořád spim týden v kuse. Děkuji za radu.
Pěkný den :)
Odpověděl: Živý odborník
Zdravím vás, Tess,
díky za dotaz a za důvěru, se kterou píšete.
Čtu, že užíváte injekčně a denně pervitin, že si závislostí prošel váš otec, že vy sama si nemůžete pomoct, že možnosti denně užít odoláváte jen těžko, protože máte možnost zavolat si kdykoli dealera, který vám zboží přiveze až před dům. Netuším, jak dlouho tahle sitauce trvá, netuším, co všechno už máte za sebou, ale podle toho, co sama píšete, předpokládám, že už v poradně došlo na téma pobytu v léčebně nebo komunitě, je to tak? Je tedy vaše situace taková, že by právě léčebna byla jasnou volbou nebýt babičky, o kterou se staráte?
Jste tady, píšete o poradně, kam docházíte, předpokládám tedy, že chcete něco změnit. V souvislosti s pervitinem zmiňujete nepříjemné stavy, bolesti, myšlenky, slabou vůli, prostředí, které je rizikové a k tomu rodinnou zátěž. Víte co s sebou případné vysazení pervitinu nese - jsou to špatné nálady, únava a nedostatek energie atd.
Bylo by skvělé, kdyby všechny tyhle věci šlo nějak jednoduše vyřešit, mít nějakou pilulku, po které člověk nebude mít na pervitin chuť, nebude mít ani nepříjemné příznaky z vysazení pervitinu, bude mít silnou vůli a k tomu tolik energie, kolik potřebuje, a jako bonus dobrou náladu. Ale asi sama tušíte, že žádná taková pilulka ani rada neexistuje.
Neříkám, že jediná možná cesta, jak situaci změnit nebo dostat pod kontrolu, je léčebna (byť z toho, co jste popsala, to tak trochu vypadá). Co mi však přijde zjevné je, že zvažujete změnu ... už to není jen fajn, ale vnímáte i nevýhody, které se s užíváním pojí a zároveň víte, že změna nebude snadná, tomu se říká fáze uvažování o změně, kdy člověk vyhodnocuje a zvažuje co a jak dál, má pochyby, je nespokojený, něco chce jinak. Někdo v téhle fázi vydrží dny, někdo týdny, někdo měsíce a roky ... a tím vlastně zůstává trvale v nějaké nespokojenosti a nehýbe se z místa, neužívá si tedy ani to, v čem je, ani se mu nedaří posunout dál. Takové období ambivalence a přešlapování na místě. Nebo jak byste to popsala vy? Co myslíte, že by se muselo stát, aby se vaše situace nějak změnila?
S přáním odvahy,
Gabriela Minařík.