Trvalé následky
Otázka
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jaké trvalé následky (na prožívání, fungování mozku) má nebo může mít dlouhodobější (4 roky) užívání pervitinu v nevelkých dávkách. Jedná se o událost již 20 let zpět. Konkrétněji, jestli depresivní nálady a málo pocitů radosti s tím mohou souviset a zda se s tím dá ještě něco dělat?
Děkuji
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, Lucy,
děkuji vám za dotaz i za důvěru, se kterou se na naši poradnu obracíte.
Jestli tomu dobře rozumím, ptáte se, zda užívání pervitinu před 20 lety, které trvalo 4 roky, může mít vliv na současné depresivní nálady, pocit chybějící radosti, fungování mozku.
Na takovou otázku se odpověď hledá jen velmi těžko. Ano, současné fungování může být ovlivněné tím, co se dělo před 20 lety. Ale těžko říct, do jaké míry. Těžko odhadovat, jak by to bylo, kdyby dotyčný tuto zkušenost neměl.
Není v naší moci vrátit se v čase zpátky a zkoumat, co bylo na začátku, co bylo následkem čeho. Život je plný mnoha proměnných, které mají ve svém důsledku různou míru vlivu na to, jak funguje člověk (a jeho mozek a psychika) v současnosti. Možná by šlo trochu více pochopit, co bylo příčinou a co následkem, na základě podrobného anamnestického rozhovoru doplněného o názory blízkých nebo výsledky vyšetření z období kolem užívání pervitinu. Ale předpokládám, že najít jednoznačnou odpověď na takovou otázku, jednoduše není reálné.
Osobně vnímám váš dotaz spíš tak, že řešíte své (nebo někoho blízkého se týkající) depresivní nálady, pocity smutku, nebo nedostatku radosti. Je to tak? Možná se v tuto chvíli mimo jiné snažíte najít i moment, který je způsobil? Ráda byste současnost nějak lépe pochopila a proto hledáte příčinu?
Byť věřím tomu, že naše minulost (náš názor na ní, její pochopení a smysl, který jí dáváme) má na současnost vliv, nikdy nezapomínám ani na to, že najít příčinu ještě nemusí nutně situaci vyřešit. I proto bych v tuto chvíli vám, nebo tomu, koho se problém týká, doporučila vyhledat pomoc - hledala bych psychologa, psychiatra nebo psychoterapeuta, se kterým by bylo možné svou situaci probrat a hledat řešení. Každý, kdo se cítí smutně, depresivně, má právo na pomoc a podporu, bez ohledu na to, jaká je příčina.
Co si o tom myslíte, dává vám něco takového smysl? A víte, kde takovou pomoc a podporu hledat?
S pozdravem a přáním hezkého dne,
Gabriela Minařík.