Par slov3
Otázka
Uplne uzasna rada, spis jsem ocekavala, ze mi poradite, jak toho docilit.Nevim, jak jinak vam rict, ze jsem psychicky jinde, nez bych byt chtela. Proste chci vyjadrit mou nespokojenost se svym zivotem a svetem jako takovym. Je mi 17 a neni to pro me snadne. Drogy jsou pro me nejjednodussi zpusob jak se odrazit a letet.Minuly tyden jsem se po nekolika mesicich opet zhulila.Bylo to super. Zatim nic moc,ale na vikend jsem si s kamosem naplanovali, ze dame lahvicku solutanu.Jeste jsem to nezkusila, ale pry se z toho dela piko, takze by to mohlo byt zajimave.Nejsem blba, nejsem naivni, vim ze mi to asi neprospeje,ale moje telo a moje duse uz jsou stejne natolik narusene, ze mi to muze byt jedno.Tenhle dopis je asi napsan v trochu jinem stylu nez ty predchozi, ale jsem momentalne nastvana na svet, takze sbohem
Odpověděl: Živý odborník
Rozumím tomu, co píšete. Vztek a lítost jsou v pořádku, jen nějak necítím, že byste svoji situaci chtěla jakkoli změnit k lepšímu. Víte, asi bychom se mohli bavit o tom, jak zvládnout nebrat drogy a začít řešit svoje problémy jinak, jenomže to vy teď přece nechcete. (Jak jinak si mám vysvětlit váš plánovaný úlet se Solutanem?).