Par slov 2

No ahoj! Diky za odpoved, dneska jsem ji objevila. Mate pravdu,je to zhruba asi tak to same, k cemu jsem po nekolika mesich usilovneho premysleni dospela take.Mozna jsem takova tak trosku byla vzdycky, ale az ted, po tom, co jsem si vloni prozila, to vidim. Nejspis me ty drogy tak trochu probudily, ze jsem si uvedomila, jak je muj zivot jinak sedivy.Asi jsem to stejne nebyla ja, nybrz naky umely stav meho ja, proto taky od toho kazdeho odrazuju,ale to ze jsem v te dobe byla spokojena, to se neda poprit. Rovnez s vami souhlasim, ze lekem na tohle by byla nejaka spriznena bytost, ktere bych mohla verit a sverit se. Ale to je prave ten problem, ktery jsem se snazila popsat uz minule. Kamaradi, ktere jsem mela pred tou drogovou zkusenosti, sice zustali okolo me, ale ja uz je nevidim v takovem svetle jako driv. Jsou stejni jako ja predtim a tusim, ze by me za to, jak jsem ujela nejspis tak trochu odsoudili. No a novych lidi se bojim, jelikoz jsou bud lidi, kteri by me chapali maximalne-fetaci- a nebo ti kteri by me nepochopili, a hledeli na me jako na nejakeho povolneho exota.Alespon tak ja lidi vidim.Vyjimky mozna existujou,ale je tezke je najit.Pochybuju ze mi Vy nak muzete pomoct,ale aspon me nekdo posloucha, takze dik.