Pro Dulíka

Ahoj, četla jsem tvojí otázku ze zájmu a musím Ti napsat, i když to dělám velmi nerada, neboť osobní kontakt je mnohem lepší. Víš, je mi 26let a 6let jsem byla závislá na heroinu..ale abych se vrátila na začátek. To, co si psala, jakoby bych četla můj život, všude jsem měla pověšený fotky,plakáty,výstřižky z novin...apod.-svět drog mě tak zaujal, že jsem nechala všeho a vrhla jsem se do jeho vln po hlavě. Nejdřív jsem si připadala jako fakt dost dobrá, že si píchám...ale asi jsem si to myslela jenom já. Nakonec jsem skončila na dvou gramech heroinu denně, můj organismus kolapsoval, nemohla jsem dál, chtěla jsem to řešit sebevraždou..absťáky, víš ty vůbec, co chceš prožít ? Na druhou stranu tě chápu, asi jsem to tak cítila. Už 5 let neberu žádný drogy a mám pocit, že drogový dým je všude kolem mě. Ještě nejsem zdravotně v pořádku, asi nebudu moct mít děti, zhoršily se mi zuby, občas mě bolí klouby a ještě jsem měla rok vkuse krev v moči, víš nemohla jsem jít ani na záchod, jak to bolelo.Někteří lidé se obrací zády, když zjistí, že jsem abstinující narkoman. Začínám mít pocit, že se z toho teprve nyní pomalu hrabu ven. Hele, kdybych věděla, co to všechno obnáší, jaký hnusný deprese... a ke všemu na nic, nešla bych touhle cestou. Chodím do školy, snažím se dohonit, všechno co jsem zameškala a s velkou úctou obdivuji ostatní spolužáky, kteří jsou tak IN, že nepodlehly hned na první životní křižovatce a zůstali sami sebou, protože to svý já jsem ztratila hned zpočátku mý závislosti a teď se ho pokouším znovu nalézt - a je to pekelně těžký !!! Nechci ti říkat, že drogy jsou špatný nebo dobrý, chci ti jenom říct, že právě stojíš na svý "velký" křižovatce a sama poznáš, zda dokážet prosadit sama sebe nebo se vzdáš. Ať se rozhodneš, jak chceš - uvědom si prosím tě, do čeho jdeš, já jsem si to nepřiznala a říkala jsem si, že "mě se to nestane" - stane se to všem. A jestli nevíš, jak dál, zavolej pana doktora z K-centra, znám je osobně a jsou fakt super. Držím palce !!!!!!!! Laura