ústavní léčení bez možnosti ukončení z vlastní vůle pacienta

Moje přítelkyně (23) užívá již delší dobu pervitin. Bohužel nevím jak přesně dlouho vím pouze to, že asi před čtyřmi lety si našla přítele, který pervitin užíval a ten ji to naučil. Tento "přítel" ji při společných jízdách nebo pitkách surově bil a hrubě ji urážel, musela mu dělat služku, dávat mu peníze a vůbec s ní zacházel jako s kusem hadru. Po nějakém čase soužití s tímto individuem začala mít odpor sama k sobě, k celému světu a začala trpět bulímií. Zprvu pervitin jen šňupala, avšak později asi tak před půl rokem ho začala užívat nitrožilně. Mimo to trpí panickým strachem z jakékoli zodpovědnosti a z toho, že by musela přestat. Když jsem jí pohrozil že pokud napřestane, všechno povím její mámě (kterou jsem o tom samozřejmě informoval již předem) a půjde okamžitě na léčení, odpověděla mi, že až jí vyprší zkušební lhůta u nynějšího zaměstnavatele, kde jak tvrdí jí práce baví, tak toho nechá. Jenže tato zkušební lhůta končí až za dva měsíce a já mám pocit, že to nemíní v žádném případě splnit a bude se snažit z toho nějak vykroutit. Asi před rokem již byla v psychiatrické léčebně s bulímií, jenže po čtrnácti dnech podepsala revers a odjela domů. Proto mne i její mámu by zajímalo, protože s tímto nemáme žádné zkušenosti, jak lze dosáhnout toho, aby jí byla nařízena ústavní léčba bez možnosti svévolného ukončení léčení, kam se obrátit a kde v jsou u nás léčebny, které by mohly vyléčit všechny její problémy pokud možno souběžně, protože jsem přesvědčen, že všechny tyto problémy velmi úzce souvisejí a vzájemně se posilují. Za odpověď předem děkuji.