Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
dotaz učitelky
Gaba
Dobrý den,
jak mám postupovat, když se obávám o zdraví žákyně, která (zne)užívá velké množství léků, které má její matka na léčbu nervových obtíží a dceři je poskytuje? Vím od spolužáků dívky (16 let, 2. ročník SŠ), že například neurol "polyká" několikrát denně. S matkou jsem mluvila na SRPŠ, situaci zlehčuje a problém nevidí. Děkuji a jsem s pozdravem.
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, Gabo,
děkuji vám za váš dotaz a za to, že před situací nezavíráte oči a aktivně ji řešíte. Vaše obavy o žákyni jsou zcela na místě, a je dobře, že hledáte cesty, jak jí pomoci. Škola má povinnost takové situace řešit, nemělo by to celé zůstávat pouze na vašich bedrech.
Doporučuji následující postup:
- Informujte vedení školy a metodika prevence: Tím zajistíte, že situace bude řešena v souladu se školními směrnicemi. Mohou vám pomoci koordinovat další kroky.
- Rozhovor s žákyní: Zvažte rozhovor v klidném prostředí, kde jí nabídnete prostor k vyjádření. Pokud se na rozhovor necítíte, můžete jej vést spolu s metodikem prevence nebo školním psychologem. Doporučte jí kontakt na krizovou linku nebo blízké nízkoprahové zařízení (NZDM).
- Komunikace s rodiči: Pokud matka situaci nadále zlehčuje, je důležité konzultovat další kroky s vedením školy a případně rodiče znovu oslovit, tentokrát s účastí dalších odborníků.
- Odborná pomoc a OSPOD: Pokud rodiče nespolupracují nebo situace ohrožuje zdraví či vývoj dítěte, je na místě kontaktovat OSPOD. Ten má kompetenci prověřit situaci v rodině a zajistit, aby žákyně dostala potřebnou péči.
Vaše škola by měla mít zpracovaný krizový plán, který zahrnuje postup při podezření na užívání léků nebo jiných návykových látek. Nemusíte tedy na situaci zůstávat sama.
A velkým díky a respektem k vaší práci,
Gabriela Minařík
Zpět