Užívání drog v domě

Odpověděl: Živý odborník

Dobrý den, Jano,

 

díky za vaši důvěru, se kterou se na nás obracíte.

 

Umím si představit, že jste ve složité situaci. Život v bytových domech s sebou obecně přináší situace, kdy je třeba vyjednávat a hledat kompromisy. A co teprve ve chvílích, kdy máte podezření, že v domě někdo užívá drogy?

 

Obecně: užívání drog není něco, co můžete někomu zakázat. Ani to není něco, co by vás nutně automaticky nějak ohrožovalo. To, co ale na vaše fungování v bytovém domě nejspíš vliv má, je třeba vámi zmiňovaný zápach. Zaměřte se tedy na to, jakým způsobem se situace dotýká vás, jak narušuje vaše soukromí, fungování a jaký vliv má na vaše společné soužití v bytovém domě. Pohybují se v domě cizí lidé? Má dotyčný časté návštěvy, které jsou hlučné a rušivé? Objevují se na chodbách lidé v pozdních hodinách? Objevuje se v domě zápach, který tam do té doby nebyl? To jsou věci, se kterými už pracovat můtete.

 

Jako první se nabízí komunikovat přímo se sousedem, kterého se situace týká. Sám si nemusí být vůbec vědom toho, že se jeho situace dotýká i vás, že se děje něco, co vás obtěžuje. I krátké upozornění může vézt ke změně - často stačí pozdravení, jedna slušná stručná věta s popisem toho, co zažíváte, s prosbou o změnu. (Někdy si lidé stěžují na kouření na balkóně ve večerních hodinách, kdy mají otevřená okna přímo na balkonem v pokoji, kde usínají děti. Stačí, aby soused chodil kouřit o půl hodiny dřív, nebo využil druhý balkón, nebo otevírat okna o půl hodiny později ... jde zdánlivě o drobné úkroky na obou stranách a vše se srovná. Někdy nepomůže nic.) 

 

Nemám tušení, o jakých drogách a jakém zápachu se v tuhle chvíli bavíme. Nemám přestavu, jaké máte se sousedem vztahy, nebo jak se na novou situaci dívají ostatní sousedé. Umím si představit situaci, kdy se vše vyřeší jednou větou, ale i takové, kdy se tím situace ještě zhorší. Proto, nezafunnguje-li upozornění souseda, jsou tu i další možnosti. A to komunikace prostřednictvím domovní správy (družstvo nebo společenství vlastníků) nebo podání oznámení na policii. Každá z těchto možností má svoje pro i proti. S ohledem na to, jak málo informací o situaci mám, se mi těžko doporučuje jakékoli přesnější řešení. 

 

V případě, že byste potřebovala právní radu, můžete se obrátit na bezplatnou právní poradnu, která se s podobnými případy setkává relativně často. Kontakty najdete zde.

 

Snad tedy alespoň takto. Budu ráda, když napíšete, jak jste se rozhodla a jak se situace vyvíjí dál.

 

S pozdravem a přáním všeho dobrého,

Gabriela Minařík.