Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
trava a derealizace
majkl
Dobrý den, trávu kourim pravidelne asi od prelomu 15-16 roku a nyní mi je 18 let. Měl jsem detox asi na 4 měsíce, ale poté jsem se zhulil a zalíbilo se mi to natolik, že jsem začal zase, i přesto, že mi způsobila po vysazení psychickou zátěž, dokonce jsem měl za to, že mi nedělá dobře. Mám pocit že přišla lehká, ale příjde mi že neodcházející depersonalizace, s tímto často přichází derealizace, ale podle slov internetu, se stav nestotožňuje s mým. Přesný datum ani týden, kdy jsem tohle začal pociťovat si nepamatuji, jenom se od té chvíle místami cítím, jako kdybych nebyl ve své kůži nebo jakoby mimo realitu. Občas pociťuji silné bytí srdce při krátkém běhu nebo občasné tlaky na srdci, které většinou trvají déle jak 10 minut, spíš je přestanu vnímat. Byl jsem vícekrát u doktora, měřil jsi doma srdeční tep a vše naprosto v pořádku. V období abstinence jsem navštěvoval psychiatra, který mi nasadil antipsychotika, jelikož při začátku abstinence se nakupilo spoustu stresových životních změn a mě to položilo na kolena. Myslel jsem si, že to bylo vše zpusobeno trávou a pomůže jen medikace a čas. Jenže psychiatr mi z dlouhodobého hlediska vůbec nepomohl, akorát jsem se cítil více "sjetej" z medikace a emoce jsem měl neutrální, jako zombík, ničemu se nesmál, nebyl z ničeho smutný a to i přestože k emoci byl podmět. Prášky jsem postupně sám vysadil a znovu hulím denně asi měsíc a jsem mentálně spokojený, ale mám určitou nejistotu a strach z mentálního onemocnění skrz pocity derealizace a občasné lehké paranoie. V rodokmenu žádné dědičné onemocnění nehrozí a dokonce mám v rodině vyléčené narkomany co žijí normální život bez nějakých psychických dopadů, tudíž bych řekl že jsem na to "podědil hlavu a vůli". Samozřejmě nejsem spokojen s tím, že jsem začal znovu hulit, ale nevím si moc rady, chybí mi jakási jiskra, když jsem střízlivý, možná je to skrz moje diagnostikované ADHD, ale to si nemyslím, ikdyž jsem měl problém ovládat své emoce a sebe už v dětství. Se začátkem zimních prázdnin chci začít s detoxem a byl bych vděčný za každou radu, pomoc a jak nejlepé se poprat s detoxem a s pocity depersonalizace. Předem dík.
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, majkle,
děkuji vám za dotaz i za důvěru, se kterou se na naši poradnu obracíte.
Píšete, že už 3 roky užíváte marihuanu. Jde o roky dospívání, což je velmi citlivé období, člověk v té době stále ještě prochází divokým fyzickým, psychickým (tedy i emočním) vývojem. Bývá to období plné rychlých změn - třeba i hormonálních. Říkáte, že v tomto období byly i nějaké pauzy, ale aktuálně jste se k užívání vrátil. Zažíváte stavy, které označujete jako derealizace a depersonalizace, silné bušení srdce, tlaky na srdci, které trvají i více než 10 minut, ačkoli se u lékaře zdá, že jste fyzicky v pořádku.
Zmiňujete, že se u vás v rodině závislosti objevily. To je něco, co bych na rozdíl od vás považovala za zátěž ... a to i přes to, že říkáte, že se dotyčným v tuto chvíli daří dobře. Sám u sebe máte obavy z nějakého psychického nebo mentálního onemocnění. Říkáte, že máte diagnostikové ADHD, zmiňujete návštěvy psychiatra a medikaci, kterou máte spojenou s nepříjemnými pocity jakési emoční oploštělosti. Takové stavy je dobré s psychiatrem konzultovat, obrnit se trpělivostí a dát medikaci čas, aby si sedla. Bývá to lepší, než ji samovolně vysadit a třeba se i následně vrátit k užívání marihuany.
Nicméně k věci ... nedokážu takhle na dálku rozklíčovat, co by vám v tuto chvíli mohlo pomoci. Obecně bych ale užívání marihuany, resp. jakýchkoli podobných látek, považovala za velmi rizikové - a to právě s ohledemna stavy derealizace a depersonalizace. Souzním s vašimi obavami o vaše vlastní psychické zdraví. Doporučila bych vám proto obrátit se na adiktologickou ambulanci zaměřenou na mladistvé a postup s vysazením, ale i váš psychických stav, s nimi podrobně konzultovat. Zkuste tam zavolat a objednat se. Čekací doby jsou řádově v týdnech, proto bych to neodkládala. Níže posílám kontakty na zařízení, která fungují v Praze. Pokud jste odjinud, napište, která větší města máte dobře dostupná, poslala bych vám kontakty.
Sananim - kontakt zde
Prev-centrum - kontakt zde
Dávalo by vám něco takového smysl? Služby těchto zařízení jsou zdarma a diskrétní, obzvlášť je-li vám již 18 let, nemusel byste se tedy ničeho obávat. Co myslíte?
S pozdravem,
Gabriela Minařík.
Zpět
