Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Abstinence a ztráta chuti na sex
Xpsk
Dobrý den,
s manželem jsme se dali dohromady díky pervitinu a pak spolu brali přes 10 let společně každý den. Nemáme děti.
Když jsme brali, sex mě nezajímal. Nikdy. Nebavil mě. Ale manžel naopak sex chtěl. Pořád. A tak jsem se přizpůsobila. Prostě jsem to nějak pretrpela, aby on si to užil. I po 10 letech jsme měli sex třeba každý druhý den. A pak jsme se rozhodli přestat brát.
A musím říct, že to bylo asi to nejtěžší, co jsem v životě zažila. Když jsme to nemohli vydržet, vyhledali jsme psychiatra a dostali antidepresiva a ritalin.
Už jsou to dva roky, co jsme čistí.
Tím, že už nebereme drogy, mě se chuť na sex změnila - chtěla bych ho. Ale manžel úplně ztratil chuť. Když jsem se na to ptala nějak mě odbyl. Říkal, že je unavený, že se nevykoupal, že nemá náladu. A pak se pro jistotu odstěhoval z ložnice a spí v obýváku.
Za dva roky jsme měli sex dvakrát. Pokaždé, když se trochu opil.
Abstinence je.. vážně těžká. A po všech ostatních stránkách se náš vztah zlepšil.. miluju ho a myslím, že i on mě miluje. Ale už bych chtěla třeba i dítě.. chtěla bych.. nějaký lidsky..kontakt..
Všechno ostatní se zdá být.. beznadějné.. pokud takový má být můj život .. nevím, jestli chci dál žít.
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás,
a děkuju vám za upřímnost a otevřenost, se kterou se na nás obracíte. Uvědomuju si, jak citlivé téma sexu, ale také lidského kontaktu, blízkosti a intimity, je. I jak hluboko může odmítání takového kontaktu člověka zasáhnout. A to platí obecně - ne jen ve vztazích, které si prošly něčím takovým jako ten váš - a nutno říct, že řada vztahů, která vznikla v době užívání drog, období abstinování často nepřežije. Většinou se lidé za střízliva odcizí, zjistí, že krom drog je nic moc nespojuje a nemají si co říct ... v opačném případě se stahávají zpátky do drog. Váš vztah to ale zvládl a jste spolu už dva roky bez drog. A to není málo.
O vaší situaci vím jen to, co píšete: že ačkoli byl přítel v době užívání drog náruživý, nyní sex odmítá a těžko se vám s ním o tomto tématu mluví. O důvodech můžeme jen spekulovat. Může si být nejistý, mohl ztratit chuť na sex, může být skutečně unavený a bez energie, může mít deprese, problémy s erekcí, které s vámi v tuhle chvíli nedokáže probírat, třeba proto, že se bojí, že vás raní a že si bude připadat nepřitažlivá, nebo protože se sám stydí, nebo se cítí poníženě. Vy jste naopak v době užívání nemívala chuť na sex, ale přesto k němu docházelo, někdy i obden. Netuším, jak jste o tom komunikovali tehdy. Ale jak kdyby se teď situace otočila.
I když je možné hledat pro přítelovo současné chování pochopení, jste to vy, kdo píše, vy, kdo se trápí. A tak chci navrhnout vám, abyste se nebála najít pomoc (klidně v první vlně) pro sebe. Našla si někoho, s kým můžete bez obav z odsouzení nebo rychlých a jednoduchých rad mluvit, někoho, s kým se budete cítit dobře a bezpečně. Napadá mne například poradna pro mezilidské vztahy, sexuolog, psycholog, psychoterapeut, doléčovací centrum. Netuším, jaké máte zkušenosti nebo možnosti - když byste o to stála, napište, která větší města jsou vám dobře dostupná, poslala bych kontakty.
Mohlo by se vám v první chvíli ulevit, skutečně nejste v podobné situaci sama, a pak byste mohla snadněji hledat možnosti, jak s přítelem na toto téma mluvit, jak mu dát jasně najevo, co je pro vás důležité a jaké máte potřeby. I když to v sexu nefunguje, říkáte, že se milujete. Máte tedy na čem stavět a o co bojovat. A je v pořádku mít svoje potřeby a touhy - ať už jde o sex, lidskou blízkost nebo touhu mít rodinu a děti. A ano, bývá těžké takové věci vykomunikovat. A když se to nedaří, člověk se může cítit tak, jak píšete - beznadějně a nešťastně. Ráda bych vás proto podpořila v tom, dovolit si hledat pomoc a podporu.
S přáním odvahy,
Gabriela Minařík.
Zpět
