Chtěla bych se mít dobře

Dobrý den, brala jsem 3 roky nitrožilně pervitin a zničila jsem vše "normální", co bylo v mém životě. Poté jsem ze dne na den s jehlou silou vůle přestala, protože už to tak dál nešlo, a začala jsem občasně šňupat, což mě ale už tolik nenaplňovalo, vlastně mě to hrozně vytáčelo a nesnášela jsem, že to dělám. V tomto období jsem napravila chyby z minulosti, vrátila se do školy, udělala si řidičák, napravila vztahy v rodině. Přes dva roky jsem takto fungovala, přes týden běžný život a o víkendu do nosu, ikdyž jsem ani nevěděla, co z toho vlastně mám bez té jehly. Začala jsem z toho být špatná, chtěla jsem z toho pryč, žít plnohodnotný běžný život. Toužila jsem po normálním vztahu, už něco budovat, mít jistoty a vizi do budoucna. V dubnu jsem ukončila vztah s přítelem a úplně jsem přestala brát. Zaměřila jsem se na sebe, snažila jsem se dělat, co mě baví. Postupně jsem si začala dělat nové známé, jenže mi tam něco chybí, něco mi na tom vadí, možná mě to trochu nudí, přijde mi to takové divné. Chtěla bych hezký vztah, ale nejsem zvyklá, že se ke mně někdo chová hezky. Měla jsem několik dlouhodobých vztahů, všechny s feťákama, vždy peklo, které by žena neměla zažívat. Doufala jsem, že se to časem napraví, ale místo toho jsem z toho nějak vyhořela a začala se opět bavit se starými známými, se kterými se cítím komfortně, ač to zní absurdně. Nevím, co se sebou. Je hrozně těžké žít. Nejradši bych to všechno vypla, mám toho dost. Nesnášela jsem feťácký život, nesnáším normální život a stejně tak život, kdy prolínám dva světy, který oba stojej úplně za hovno. .. Nějak jsem se rozvášnila, asi to muselo ven, nevím, zda mi na toto můžete něco poradit, omlouvám se za délku.