Otrava pervitin

Dobrý den,
jen jsem chtěla poděkovat. Sice s velkým zpožděním, ale i tak.. Před lety jsem se na Vás obrátila s jedním dotazem.
Po užití pervitinu.. Jehlou.. Se u mě tenkrát objevila nevolnost, zimnice, bolest ledvin, malátnost, únava.. Stávalo se to v průběhu dvou nebo tří týdnů a nebylo to pravidelně.

Každopádně tyto příznaky se stupňovaly a bylo mi hůř a hůř. A tak jsem vám napsala.
Po přečtení vaší odpovědi jsem se toho dne odhodlala, že si tu sanitku zavolám.

Vaše odpověď mě tenkrát ujistila v tom, že nezáleží na tom, co si o mně v nemocnici budou myslet a že to nebude vůbec příjemné..
Jediné, na čem záleží jsme my. Život máme jen jeden.

Přivezli mě tenkrát za minutu dvanáct. Otrava... Sepse.. A pár týdnů na JIPce...
Měla jsem prý někde v těle bakteriální zapouzdřenou infekci. Když jsem si dala pervitin, krev se rozpumpovala... A bakterie se rozbíhaly do všech stran.
Ten poslední den.. Se infekce rozjela na plné obrátky.

Brala jsem přes 10 let nitrožilně. Perník byl celý můj svět.

Ale to, jak strašně moc zle mi tenkrát bylo... To už nikdy v životě zažít nechci a drogy obcházím obloukem.

Bylo mi tak strašně... Zvracela jsem snad i ušima, tlačilo mě na hrudi, viděla jsem rozmazaně, celé tělo mě tak moc bolelo... Neposlouchalo...

A to všechno jen proto, že jsem používala jednu inzulinku opakovaně. Přesto, že jsem ji vypláchla... Muselo v ní něco zůstat... Nějaký mikro kousíček... Zbytky krve z předešlého dne... Na tom už nesejde.

Člověk po 10ti letech už myslí, že je profík... A ejhle..

Díky celému vašemu týmu za všechnu tu sílu a naději, díky které jsem stále tady... A o rameno se mi opírá moje milovaná dcera Pavlínka, o to druhé syn Honzík... A na klín se snaží vecpat naše psice Lajka😉

Tak díky, že tohle všechno vůbec můžu prožívat a že jste tu tenkrát pro mě byli.

Mějte se krásně,
Petra