Odpověděl: Gabriela Koryntová

Zdravím vás, Káčátko,

 

děkuji vám za dotaz i za důvěru, se kterou se na naši poradnu obracíte.

 

Netuším, jestli je to poprvé, co píšete. Raději se ujistím, že rozumím vašemu příběhu správně. Žijete s mužem, který vás uráží, nadává vám a stahuje vás k užívání drog. Takhle to společně táhnete už téměř 7 let, poslední 4 roky, se ze vztahu snažíte vymanit, opakovaně se odstěhováváte, ale odloučení nejste schopná dlouhodobě udržet a po nějaké době se do vztahu a drog opět vracíte. Krom toho, že se v tom točíte vy, váš partner, tak jsou obětí celého koloběhu dvě děti - jedno vaše, jedno partnerovo. Chápu to dobře?

 

Píšete, že situace trvá už řadu let. Netuším, čím vším jste si prošla, jaké mantinely jste si dávala a pak je porušovala, jaké pravidla a hranice jste nastavovala partnerovi a nakonec definitivně neodešla po jejich porušení, nebo odešla a pak se vrátila. Příběh to bude jistě dlouhý a zamotaný, ale v něčem velmi podobný příběhům domácího násilí, které najdete na stránkách DONA linky. Umím si představit, že byly chvíle, kdy i vy jste dělala naschvály a sama se za ně necítíte dobře. Určitě ve vztahu pamatujete krom šílených chvil i ty úžasné a šťastné. Vztahy, kde figuruje závislost, už takové bývají: plné extrémů, velké lásky, ale i nenávisti, silných pocitů viny, ale i bezmoci a strachu. Ve srovnání s něčím takovým je jakýkoli obyčejný vztah, kde panuje důvěra a klid, tak trochu šeď a nuda, lásky zdánlivě málo. Nějakou dobu to trvá, než se z podobného vztahu člověk vzpamatuje. Vy v něm však žijete už pěknou řádku let a říkám si, že by vám mohlo pomoci zkusit docházet na poradentví nebo do terapie, kde byste mohla mluvit o sobě, o tom, co byste v životě chtěla, jak to vypadá teď, co by se dalo změnit, abyste byla alespoň trochu spokojenější atd. V poradenství ani terapii vás nikdo nebude tlačit do rozhodnutí, byť sama moc dobře víte, že tento vztah je pro vás (ale i pro partnera a pro vaše děti) spíše devastující, nezdraví a vzájemně si ubližujete. Štastný v něm nejste nejspíš dlouhodobě vůbec nikdo. Vy nemůžete rozhodovat za partnera, nebo vázat svoje rozhodnutí na to, co udělá on. Jediné, za co nesete odpovědnost, jste vy sama a vaše dcera. 

 

Možná by pro vás v první chvíli bylo přijatelnější zavolat na linku důvěry, posílám číslo na linku pomoci obětem domácího násilí - názvu se nelekejte, spíš si přečtěte, co linka nabízí.

 

 

LINKA POMOCI OBĚTEM - NONSTOP TELEFONICKÁ POMOC

Tel. linka - 116 006

www.116006.cz

 

Non stop telefonická pomoc obětem kriminality a domácího násilí

 

• Vyslechne a pomůže volajícímu orientovat se v aktuální situaci.
• Nabízí volajícímu porozumění a důvěru.
• Pomáhá volajícímu odstranit pocity viny a znovu nalézt sebedůvěru.
• Motivuje volajícího k aktivnímu řešení situace.
• Pomáhá volajícímu promyslet individuální bezpečností plán.
• Poskytuje praktické rady a pomáhá volajícímu nalézat další vhodný postup.
• Nabízí důležité informace o sociálně právních a trestné právních opatřeních.
• Poskytuje informace o systému služeb sociální záchranné sítě pro oběti domácího násilí a trestných činů.

Doufám, že seberete odvahu a zavoláte. Určitě bude hledání řešení po telefonu rychlejší.

 

A ještě jedna věc - chtít změnu pro skutečnou změnu nestačí, často je potřeba být na změnu připravený a být jí schopný. Pracovníci na lince vás mohou provázet po dobu, než naberete sílu a bude pro vás změna opravdu reálná. 

 

S přáním hodně sil!

Gabriela Minařík.