Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Medikamenty ne tak uplne legalne
Prezdivka je moc informaci
Dobry den,
predem chci napsat ze jsem dost paranoidni, a proto pouzivam jak Polskou VPN, tak i Proxy server abych zustal co nejlepe v anonymite. Uzivam nekolik medikamentu uz pres rok predepsane od psychiatra na me psychicke problemy. Jedna se o socialni fobii. Celou dobu uzivani medikamentu mam dost vedlejsich ucinku, nejhorsi z nich je nadmerna spavost a neklid. Jelikoz se venuji IT a hackingu, tak objednat si drogy ze zahranici pres internet je pro me detska hra. Uzivam vice alprazolamu nez mi psychiatr predepisuje, abych normalne fungoval, potrebuji sporadat tak 2-3mg denne, ja mam predepsan pouze 0.5mg denne coz mi absolutne nezabira. Dale amfetamin v podobe drogy speed. Ackoliv se jedna o stimulant, je to latka ktera me dokaze v beznem zivote udrzet v normalnim stavu, muj mozek na 100% vnima vse kolem me, dokazu se normalne ucit, pracovat, provadet domaci prace. Ze si objednavam xanaxy navic a amfetamin z cerneho trhu jsem psychiatrovi nerekl. Take mi to pomohlo prestat s alkoholem, byl jsem notoricky alkoholik, a dnes za tyden vypiju asi tolik, co drive vecer behem 1 hodiny. Spise si dam pivo na chut, nez abych se opil jako drive. Co mam ted delat ? Nebojim se vezeni, protoze vim ze bych behem prvnich par dnu spachal sebevrazdu, takze bych si ho stejne moc dlouho neuzil. Potrebuji se lecit, mam velke psychicke problemy a psychiatr mi rok dava leky ktere mi vice ublizuji, nez pomahaji. Avsak nechci byt dohledan, proto ted pisu z virtualniho pocitace pres VPN a proxy server z Polska. Momentalne doma vlastnim mnozstvi ilegalnich drog, ze bych si par let skutecne posedel. Cistotou drog jsem obeznamen, nechal jsem si udelat testy, tudiz vim ze uzivam cisty amfetamin, alprazolam a nic vic (krome predepsanych medikamentu). Muzete mi poradit, co jineho (legalniho) bych mohl delat ? Nechci se vychloubat, ale mam nadprumerne IQ (138, mereno pred cca rokem u psycholozky) a ackoliv vim ze jsou tyto latky navykove, a abstinencni priznaky jsou velmi neprijemne, myslim si ze dokazu vcas zastavit uzivani, az to nebude potreba. Kouril jsem 8 let, byl jsem zavisly na nikotinu a bez cizi pomoci jsem hrave prestal (i kdyz to chtelo pevnou vuli). Alkoholu se dotykam zridka, narozdil od minulych mesicu kdy jsem denne vypil 10 piv za monitorem. Takze zavislosti se tolik nebojim, bojim se ze realne se clovek musi lecit sam, protoze mu nikdo jiny nepomuze. Me prani je jednou jit mezi lidi, uzivat si zivota a nemit z toho nervy, jet hromadnou dopravou aniz by ma paranoidni mysl myslela na to, ze kazdy je potencionalni vrah ktery me muze kdykoliv zabit. Nevim co dal delat, zacinam se uchylovat k drogam, a i kdyz mi to skutecne pomaha a par tydnu uz normalne funguji diky uzivani vetsiho mnozstvi alprazolamu a amfetaminu, vim ze to neni spravna cesta. Muj cil je fungovat a zit normalne bez nutnosti uzivanich jakychkoliv medikamentu a drog.
Anonym
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás,
a díky za dotaz i za důvěru, se kterou se na naši poradnu obracíte.
Z toho, co píšete, jsem pochopila, že máte vážné psychické potíže (sociální fobie a paranoia), které se snažíte řešit s psychiatrem, ale bohužel s nedostatečným výsledkem. Netuším, jestli s lékařem řešíte obojí, nebo jen sociální fobii, a paranoia je následek současné situace v kombinaci s užíváním. Píšete, že s psychiatrem o jiných lécích a užívání amfetaminu nemluvíte, tuším, že možná nemá představu ani o užívání alkoholu.
Umím si představit, že nějakou dobu vám bude uvedená kombinace medikamentů a drog na potíže fungovat, ale z dlouhodobého hlediska, pominu-li rozvoj závislost, se s velkou pravděpodobností naopak potíže ještě zhorší, uvrhnete se do ještě větší izolace i paranoi, navíc s rizikem, že se budete potýkat s trestněprávními následky svého jednání. Sám píšete, že víte, že to není ta správná cesta. A máte pravdu.
Nepíšete nic o tom, co jste dosud vyzkoušel jiného, jestli bylo někdy ve vašem životě odbodí, kdy bylo lépe, co mělo na vývoj potíží vliv, zda jste někdy docházet na terapie, měnil psychiatr, byl v léčbě apod. Netuším, co by vám v tuhle chvíli mohlo pomoci, ale osobně jsem zastáncem toho, že pokud chce člověk něco skutečně změnit, nezbývá než se potížím postavit čelem. V první chvíli to znamená si je v plné míře připustit a přiznat, v druhé přiznat je okolí, říct si o pomoc a přijmout ji, prostě zkusit se nechat pro jednou vést, překonat nepříjemnosti na začátku a zkusit věřit, že mi pomohou. Umím si představit, že mít nadprůměrné IQ a mít pocit, že mi vlastně nikdo nemůže pomoct, ani mé léčit, celou situace spíš zhoršuje, než aby vám otevíralo cestu k pomoci a změně. Ale píšete k nám na poradnu a tak si říkám, že přeci jen doufáte, že se nějaké možnosti najdou, nebo se pletu? Možná jste zažil v životě okamžik, kdy mělo smysl riskovat ... možná to byla chvíle, kdy jste vyhledal psychiatra? V některých psychických stavech si lidé nedovedou pomoci sami, ale ani si neumí o pomoc říct, protože ta pro ně z nějakých důvodů představuje riziko. Říkám si, jestli nejste částečně v podobné situaci.
Někdy pomůže, když se situace vyhrotí natolik, že člověka hospitalizují třeba i proti jeho vůli. Někdy je podobná hospitalizace potřebná několikrát. Jsou však i tací, kteří zvládají fungovat celkem dlouho, aniž by si okolí něčeho zásadního všimlo a k hospitalizaci došlo. Vám v tom možná dělá medvědí službu i vysoký intelekt, díky kterému zvládáte navenek fungovat a vypadat lépe, než se ve skutečnosti cítíte. Nicméně čím déle situace trvá, tím menší je šance, že se člověk sám "probere" a řekne si o pomoc. Na potíže se časem navíc nabalují další (ve vašem případě poroste parania, rozvine se závislost, možná budete čelit trestně-právním potížím), čímž se situace komplikujete.
Nezbývá, než vám popřát hodně odvahy sebrat sílu k tomu se všemu postavit, přestat nakupovat drogy, poprosit o pomoc psychiatra a rozumně zvážit vaše další možnosti včetně případné hospitalizace.
S pozdravem,
Gabriela Minařík.
Zpět
