Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
ADHD, recidiva, pervitin, chutě
Sad leguan
Dobrý den,
Jsem závislý na pervitinu, od 17ti let , je mi 34, mám za sebou 4 léčby ( 3 měsíce červený Dvůr, 2 x 6 měsíců Beřkovice, 3 měsíce Bohnice ) + měsíc v komunitě fides.2x doléčovák přes půl roku, Děčín a white light Ústí. Nespočet ambulantních léčeb, psychologové a psychiatři, skupiny, individuály, anonymní alkoholici... Beru TRITTICO, ESCITALOPRAM a někdy ATARAX. Mám generalizovanou úzkostnou poruchu, depresivní poruchu a od dětství neléčené ADHD. Vždy sem řešil jen závislost, odvykání, odříkání, ale nikdy sem se neléčil s duální diagnózou.
Vyzkoušel jsem všechny drogy ale nic mě neoslovilo až methamfetamin. Už nechci brát, ani jednou za 14 dní nosem ( 10 let jsem bral i.v.), a jednou za půl roku do žíly. Ale vždy se k tomu vrátím, nevládnu se, uhnu z cesty a nezajímá mě nic, jen se tím uspokojim začnu se litovat, nenávidět se, vyčítat si to.
Po nějaké době si to znovu naschvál zkurvím, doženu se do stavu že mě všechno trápí, stavu strachu a bezmoci. Jediný co mě pak uklidní je čára, všechno se srovná, nejsem roztěkanej, soustředím se a mám elán... Vím že to není řešení jen prohlubování problému. Mám pocit že jsem promarnil život, talent a příležitosti, měl a možná ještě mám sny co bych chtěl dokázat. Ale nikdy se už nerozhoupu, nezkusim to, jsem otrok chutí a touh.
Ubližuju rodině a přátelům, zklamávám je i sebe, znova a znova. Nevěřím si.
Navíc nefunguju ani jako partner, chodím do práce, která mě baví ale unavuje, makám tolik abych nemyslel na problémy, doma jsem unavený bez zájmu o sex a blízkost.Sex mi připomíná sex na piku, zážitky, a způsobuje chutě, myslím že mám nedostatek testosteronu.
Žiju v Ústí nad Labem, je to tu všude,hned u baráku, v práci, všude.
Psychologická pomoc mi nevyhovuje, jediný s čím sem byl spokojený byly terapie v léčbě. A najít psychiatra který by se mnou řešil adhd+závislost se mi nedaří.
Nevím co dělat chci bejt šťastnej, čistej, chci tu bejt pro svýho syna...chci se mít rád a neubližovat si.
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, Sade,
mám trochu pocit, že pokud jde o pomoc v oblasti závislostí, vyzkoušel už jste kde co. V zásadě máte zkušenosti s drogami více let, než já pracuji v oboru ... a to už je dobrých 15 let. Takže jestli tomu dobře rozumím, i přes všechny léčby v léčebnách, komunitě, doléčování, jste pořád nenašel klid a pocit spokojenosti a štěstí. Metamfetamin vás i po těch letech pořád dokáže oslovit a zamotat vám hlavu. A byť byste rád byl čistým, byl tu pro svého syna, staral se o sebe, nedaří se vám tak, jak byste si přál. Píšete, že jste byl spokojený snad jen v rámci intenzivní terapie v léčbě. Nicméně v léčbě nelze být pořád. Zmiňujete, že jste se nikdy neléčil s duální diagnozou, ale nutno říct, že zrovna Beřkovice je léčebna, která by tento přesah mít mohla. Psychiatra se vám najít nedaří.
Netuším, odkud jste. Najít dnes psychiatra se znalostmi z oboru adiktologie, který se vám bude věnovat, je skutečně těžké. Pacientů je mnoho a lékařl málo. Čekací doby i několik měsíců. Nicméně vy už jste vydržel hodně, možná by to ještě nějaký měsíc zvládno, nebo ne? Pokud byste o to stál, napište mi, která větší města jsou vám dobře dostupná, zkusila bych v okolí najít nějaké kontakty na lékaře. Ale nelekejte se - čekací doba může být klidně i dva nebo tři měsíce.
A poslední věc, která mne napadá - v posledních letech se po republice otevírají adiktologické ambulance. Možná byste mohl zkusit docházet ambulantně tam, třeba jen do doby, než najdete něco, co vám bude vyhovovat lépe. Dokonce bych zvážila krom osobních konzultacení i nějaká skupinová setkání. Mělo by to tak trochu nádech oné léčby v léčebně, dostal byste více zpětné vazby, zároveň viděl, že nejste jediný, ani sám. Co říkáte?
Nejspíš vám nenabízím žádné převratné ani definitvní řešení. Trochu mám pocit, že možná nebude snadné něco takového ve vaší situaci najít. Ale stejně tak věřím, že čas a terapie dokáží vnímání situace a její prožívná změnit. A byť si umím představit, že jste v tuhle chvíli nešťastný, ráda bych vás podpořila v tom, abyste to sám se sebou nevzdával! Co vy na to?
S pozdravem a přáním hodně sil a vytrvalosti,
Gabriela Minařík.
Zpět
