fb

Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz

Zadejte dotaz

Prohledejte jiľ zodpovězené

Nevíte, jak se zeptat

Akohol a kokain

Czechguy

Dobrý den, zhruba tak druhym rokem uzivam narazove kokain,cca jednou az dvakrat za mesic..Pokavad jsem strizlivy,nemam na to naprosto vubec zadny pomysleni,drogam jsem se cely zivot vyhybal,kokain jsem bral jako prostredek jak nevypadat opile,byt vyrecny a vyhnout se ranni kocovine.Nepovazuji se za zavisleho,nikdy jsem nebyl clovek,ktery by se po vecirku vzbudil a dal si lajnu na srovnani,jako to dela spousta mych znamych,naopak kdyz mi neco zbylo,vzdy jsem to vyhodil ..V posledni dobe jsem si ovsem zacal vsimat,ze jakmile si dam nejake mnozstvi alkoholu a jsem s lidmi ktery ho taky uzivaji,chci kokain a uz me to bez nej nebavi..Pokavad jsem ovsem mimo mesto na vesnici s lidmy,kteri to nemaji radi,nemam s tim zadny problem a obejdu se bez toho..Ted k memu dotazu,partu lidi menit nechci,ovsem nechci automaticky s kazdym vecirkem pocitat s tim,ze bez kokainu to nebude ono..Co s tim?Jedina moznost je pravdepodobne prestat pit a tim to eliminovat,prestal jsem ze dne na den kourit,mam silnou vuli ovsem alkohol mi moje zabrany jaksi odsouva a me to je v ten moment jedno..🤷🏼

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Zdravím vás, Checkguyi,

 

abych pravdu řekla, vlastně mám pocit, že jste si na svou otázku docela dobře odpověděl sám. Kokain sice neužíváte denně, ale už jste si všiml, že po nějakém čase užívání kokainu vám začíná zábava bez kokainu připadat nudná. A v tom je právě ten trik ... ona je to v takovém srovnání vlastně nuda. Práh pro pocit zábavy se vám díky kokainu posunul. Navíc se pohybujete mezi lidmi, kteří kokain užívají.  A tak to většinou začíná - nenápadně, člověk má pocit, že to ještě není nic vážného, pomalu jeden krůček za druhým.

 

Říkám si, že ve vás asi přeci jenom trochu hlodají pochyby, jestli je to v pořádku, jinak byste o celé věci nepřemýšlel, nepsal k nám. Všiml jste si, že máte v určitých situacích, zejména po napití se alkoholu v určitém kruhu lidí, na kokain větší a větší chuť, protože bez něj to není taková zábava. A s tím jak alkohol povoluje zábrany, cítíte se dobře, máte chuť si zábavu užít o to víc. Chápu to správně? Nejspíš chcete tu příjemnou část opilosti (sám jste kokain s alkoholem trochu porovnával a vypadá to, že kokain by z toho podle vás vyšel líp) kokainem povzbudit, užít si o trochu víc. Spousta lidí si něco. podobného ani neuvědomí, jen se pomalu dostává do režimu, že co zábava, to kokain.

 

Vždycky říkám, že kdyby člověk po užití drogy dva dny prozvracel, asi by nebylo tolik závislých. Bohužel je to tak, že na začátku bývají zážitky příjemné, člověk bývá fascinován novostí, intenzitou pocitů, prožitků a vnímání. Oproti tomu normální život nemá moc šanci, postupně v takovém srovnání bledne a šedne a dostává se do pozadí. Po nějakém čase se stává kokain stále více důležitý, ta jediná cesta, jak něco z života mít, jak si ho užít. A to pořád ještě nemusí jít o denní užívání. Ale je to prostě ten hlavní světlý bod programu, který nabírá na důležitosti. Ostatní věci ustupují do pozadí - jak koníčky, tak nedrogoví přátelé, rodina, třeba i práce. Ale né vždy to musí být tak, že přijde během pár měsíců průšvih. Někdy to trvá i roky. A o to těžší je se potom znovu vrátit k normálu a mít radost u obyčejných věcí, užívat si život bez drog a to se všemi radostmi i starostmi. Tělu, mozku i chemickým procesům v něm a s tím souvisejícím prožíváním pak prostě nějakou dobu trvá, než se práh té citlivosti znovu posune níž a člověk se dokáže znovu radovat i z menších a obyčejných věcí.

 

Možná je pro vás cestou vysadit alkohol. Možná si umíte představit i vyhnout se dalšímu užívání kokainu. Můžete si také zkusit dát třeba půl roku od kokainu pauzy a sledovat, co to s vámi udělá. Můžete pokusit kontrolovaně užívat kokain a hlídat si, abyste měl mezi užitím dost velkém pauzy, neprotahoval jízdy, nezvyšoval dávky, nechoval se nezodpovědně a promiskuitně, trávil čas i s jinými lidmi, jinou činností než jen zábava na kokainu nebo výkonově orientovaná práce atd. Co vy na to? Tak či onak pomůže, pokud si sám jasně stanovíte hranice, podle kterých poznáte, že se ženete do průšvihu - může to být nějaké chování, termín, frekvence, ztráta něčeho/někoho apod. Zkuste si sám pro sebe říct, podle čeho poznáte, že se blíží potíže. Je to už teď? Nebo co by se muselo stát, abyste si řekl, že vám další expementování za takové starosti nestojí?

 

Budu ráda, když se ozvete, jestlii vás nějaká část odpovědi oslovila.  Je mi jasné, že takhle na dálku spoustu věcí jen odhaduji, ale doufám, že nejsem odpovědí až tak mimo.

 

S pozdravem,

Gabriela Minařík.

Zpět

Veškeré materiály a texty na stránkách této poradny včetně zodpovězených dotazů jsou majetkem SANANIM z.u..
Jejich kopírování a jakékoli další využití je možné výhradně se souhlasem SANANIM z.u..
Licence Creative Commons Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko