fb

Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz

Zadejte dotaz

Prohledejte jiľ zodpovězené

Nevíte, jak se zeptat

Jak překonat únavu při abstinenci od pervitinu

Marlene

Dobrý den, na pervitinu jsem byla závislá 2 roky (šňupání), poté mě okolnosti donutily neúmyslně přestat, nejdřív to bylo peklo, ta únava, absence energie k sebemenším činnostem, asi po 2 týdnech postupně lepší, po měsíci už relativně pohoda, až na drastické příbrání na váze, což je bohužel pro mě obrovský problem, jsem svým vzhledem posedlá. cítila jsem se fajn, ze me netizi závislost, ale nenáviděla jsem svoji postavu, byla jsem z ni opravdu nešťastná. po 3 měsících abstinence jsem začala znova jen abych zhubla. chtela jsem to držet příležitostně, ale dostala jsem se do situace (nové okolí, práce, nutnost energie, fet všude kolem) ze zas beru denně asi 2-3 měsíce, a když si nedám, tak nefunguju. takhle to nechci. ale když jdu po 5 dnech spát, a pak dalších 2,3,5 dni neberu, tak ty dny jen lezim v posteli a jim a nejsem schopna jit ani naproti do krámu a radši objednavam kuryra s jídlem na kteryho čekám dvě hodiny než abych šla do toho krámu přes ulici. chci se vyčistit, ale zároveň chci fungovat. tenkrát jsem to dala, protože jsem si dala prakticky “měsíční volno”, navic ty první dva týdny jsem byla na místě kde neslo sehnat, takže mi nic jinyho nezbylo... teď si ale takový volno nemůžu dovolit, potrebuju fungovat, volno si muzu dat tak 3-4 dny, při čemž problem neni jen finanční, ale i ten sociální, potřebuji byt mezi lidmi, doma sama vydrzim max ty 3 dny, ale pak už ponorka, a bez fetu se mezi ty lidi nedokopu... čím se do toho pozvolna dostat? napadlo me chodit i během fetu aspoň obden spát, ze by to tělo pak nedospavalo tak velkou nálož probdelejch dni, ale já zas nejsem unavená “když jedu”... děkuji za jakoukoliv formu podpory

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Zdravím vás, Marlene,

 

a děkuji vám za dotaz i za důvěru, se kterou se na naši poradnu obracíte. 

 

V dotazu nepíšete, jak dlouho se vám dařilo držet užívání pod kontrolou. Předpokládám, že to moc dlouho nebylo. Teď je to tedy již několik měsíců tak, že berete cca 3 měsíce denně. Nepíšete nic dalšího - kolik vám je let, jaké jsou okolnosti užívání, co vás k užívání vedlo, co bylo příčinou abstinence, zda jste někdy docházela na nějaké poradenství, k psychologovi apod. Skutečně mám tedy jen velmi málo informací o tom, co se skutečně děje a moje odpověď bude přeci jenom obecná.

 

Denní užívání je pro tělo, ale i mysl, obrovská zátěž. Bylo by rozumné dbát na dodržování alespoň miniálních zásad - jako je dodržování pitného režimu, alespoň sem tam se donutit něco sníst, a hlavně obdpočívat. Tím, že jedete takhle denně, opravdu velmi riskujete - pervitin je toxická látka, která má vliv ne jen na játra a vaše tělo, které nabudí a uvádí do stavu pohotovosti (tlak, tep apod. se zvyšují), ale zároveň na mozek. V zásadě právě to souvisí i s poklesem váhy - tělo je v pohotovosti, jede ze zásob, hubnete, nepotřebujete spát, jíst ani pít. Na stranu druhou - být permamentně v pohotovostním režimu, kdy neodpočíváte, si pochopitelně vybírá svou daň v podobě dojezdů při vysazení. A během užívání riskujete vážné psychické potíže, jako je třeba toxická psychoza, ale i další potíže - paranoia, deprese, úzkosti atd.

 

S vysazením pochopitelně souvisí vyšší potřeba jídla a pití, ale také odpočinku. Tělo si vybírá to, co dávalo do té doby na dluh. Pokud si chcete i po vysazení udržet váhu, bude potřeba si postupem času nastavit režim, který bude mít vyrovnané strany příjmu energie a výdeje. To se samosebou nestane ze dne na den, ale bude to chtít velkou změnu životního stylu a nesjpíš i okolí a přátel, se kterými se stýkáte. A jestli by se vám ani tak nedařilo dostat váhu pod kontrolu, není od věci obrátit se na nějakou dietetickou poradnu.

 

Stejně tak si vybírá dluh i psychika - s tím souvisí obrovský pokles energie a propad nálady, nespolečenskost. Pokud jste od přírody spíše introvertní a depresivní, může být takový propad ještě dramatičtější a chuť vyřešit vše další dávkou o to větší. Nicméně neznám podrobnosti a vaši osobní nebo rodinnou anamnézu - je-li to tak, stálo by za úvahu vyhledat i další formy pomoci - psychologa, psychoterapii, nebo i nějakou formu medikace, která by vám pomohla.

 

V tuto chvíli bych vám doporučila najít ve svém okolí nejbližší kontaktní centrum a začít docházet na adiktologické poradenství, kde byste mohla mluvit o svém užívání v širších souvislostech a pátrat po tom, co přesně byste potřebovala, jaká forma pomoci by vám vyhovovala. Ovšem poradenství má smysl pouze tehdy, pokud do něj jdete s otevřeností a upřímností. A sama uvidíte - už jen mít někoho, kdo vás vyslechne a je tam jen pro vás, člověku často pomůže dodat potřebnou podporu a odvahu zkusit něco změnit. Adiktologické poradenství je poskytováno zdarma a diskrétně, stačí se telefonicky objednat. Touha abstinovat není podmínkou poradenství, předpokladem je však upřímnost, otevřenost, a hlavně nespokojenost a touha po změně. Dávalo by vám něco takového smysl? Pokud ano, zde najdete odkazy na kontaktní centre, hledat můžete i AT poradny a adiktologické ambulance.

 

Budu ráda, když dáte vědět, jestli vám byla některá část odpovědi užitečná. Jinak se samozřejmě v případě potřeby znovu ozvěte.

 

S pozdravem,

Gabriela Minařík.

Zpět

Veškeré materiály a texty na stránkách této poradny včetně zodpovězených dotazů jsou majetkem SANANIM z.u..
Jejich kopírování a jakékoli další využití je možné výhradně se souhlasem SANANIM z.u..
Creative Commons Licence Creative Commons Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko