Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Užívání drog
sim
Dobrý den,
před deseti lety jsem začal pravidelně užívat pervitin cca. 3 roky vkuse. Poté nastala delší pauza a pak další pravidelné užívání cca. 1 rok. Dále jsem drogu užíval příležitostně - nárazově cca. 1x-2x za rok nebo za dva roky. Nyní nastalo období, kdy jsem si opět dal, většinou si koupím 1/2 g. Velice mě to trápí, protože bych chtěl definitivně přestat, ale vždy se jednou za čas objeví chuť, kterou nedokáži ovládnout, dokud si nedám. Všiml jsem si, že velkým spouštěčem je u mě dlouhodobý stres, který vyvolává chuť na všechno zapomenout a vypnout a dát si. Poté mám výčitky, že jsem to nezvládl a na další čas mám zase klid. Chtěl jsem se zeptat prosím, jak s tím mohu pracovat? Na léčení nikam nechci, ani nechci nikam docházet. Užívání mám pod kontrolou, už do toho nespadnu, odstřihl jsem všechny drogové kamarády, mám skvělou práci a celkově jsem spokojený a šťastný až na tyto "zkraty", které mi už vadí. Již několik let pravidelně neužívám, jen takto nárazově. Potřebuji poradit, jak to zvládnout sám, když mě to popadne nebo si s někým popovídat. Děkuji za odpověď.
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Dobrý den, Sim,
díky za dotaz.
Je dobře, že jste dokázal získat nad užíváním kontrolu. Jestli tomu dobře rozumím, momentálně je to tak, že užijete sem tam, maximálně párkrát za rok. Rád byste ale drogy ze svého života vysadil úplně. Trápí vás, že se vám to nedaří. I občasné užívání si vyčítáte. Uvědomujete si, že ty přívaly chutí nejspíš souvisí s dlouhodobým stresem. Užití je pak pro vás něco jako ventil?
Sice nechcete nikam docházet, ale na stranu druhou se točíte v začarovaném kruhu a nejspíš by pomohlo, jak sám píšete, mít možnost si s někým o všem popovídat. Možnosti pomoci takhle přes internet jsou v tomto směru velmi omezené. Přeci jenom vycházím jen z těch pár informací, které jste uvedl v dotazu, nemohu se dost dobře doptat, chybí slyšet tón a způsob, jak o situaci hovoříte, vidět vás, jak reagujete apod.
Neposílala bych vás a priori do léčby, ale spíš mě napadalo, jestli by vás neoslovila psychoterapie, která na podobné začarované kruhy může docela dobře furngovat. Kdybyste ani v tomto směru neupřednostnil osobní setkání, existuje i možnost konzultací přes skype, ale zkuste to zvážit.
Během terapie by vám terapeut mohl pomoci uvědomit si souvislosti a vidět začarovaný kruh s odstupem a novýma očima. A to tempem, které vám bude vyhovovat. Ono asi nebude úplně náhodou, že jste užíval drogy, ani to, že se k nim opakovaně vracíte. Jistě byste našel širší souvislosti - a možné ne jen ve své osobní historii, ale i rodinné. Nicméně né všechny terapeutické směry hledají souvislosti v historii. Některé se naopak soustředí pouze na současnost nebo na změnu chování. Nicméně běžně je to tak, že popochopení a uvědomění si souvislostí by mohl navazovat další krok - a to hledání jiných řešení, nebo celkově předcházení situací, které k užívání vedou. Žádná univerzální rada v tomto směru neexistuje - někomu pomůže pouhé zvědomění toho, co se děje, někdo jiný začne dělat adrenalinový sport, někdo si pořídí psa, někdo další změní práci a začne se vyhýbat stresu. Jinou možností je třeba soustředit se na práci se stresem, naučit se techniky zvládání stresu - focusing, autogenní tréning apod. Dávalo by vám něco takového smysl? Pokud ano, porozhlédněte se po možnostech terapie nebo příslušných kurzů ve vašem okolí - doporučuji vybírat někoho osvědčeného (klidně na základě osobního doporučení), s dobrým vzděláním (odpovídající psychoterapeutický výcvik). Ceny jsou různé - u samoplátců se pohybují za sezení od 700,- výše, u kurzů vůbec nemám představu.
Kdybyste se rozhodl pro terapii, pak vězte, že to, co do terapie dáte, se vám vrátí ... takže je potřeba být upřímný a otevřený ne jen k terapeutovi, ale hlavně sám k sobě. A pokud by se náhodou stalo, že si na prvních pár sezením s terapeutem nesednete, hledejte dál.
Snad tedy alespoň takto.
Budu ráda, když napíšete, jestli vás některá část odpovědi oslovila, případně jak jste se rozmyslel.
S pozdravem,
Gabriela Minařík.
Zpět
