Sananim - Drogová poradna 

Vztah na dálku a drogy

Ella

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem.

Několik měsíců jsem šťastně žila se svým partnerem v mém bytě v Praze. Partner je cizinec, hned při našem prvním seznámení mi řekl, že se rok léčil z drogové závislosti a momentálně tři roky úspěšně abstinuje. Vlivem nešťastných událostí mu bylo uděleno vyhoštění ze Schenghenského prostoru na dobu 6 měsíců. Byla to pro nás rána, partner se v žádném případě nechtěl vrátit zpět na Ukrajinu. Bohužel to nešlo žádnými legálními prostředky vyřešit jinak, proto tedy odcestoval zpět do svého rodiště. Momentálně je to téměř dva měsíce, co jsme se neviděli. Komunikace se mezi námi za poslední měsíc zhoršila. Nejdříve jsem si myslela, že si našel jinou, protože tohle chování nebylo pro něj absolutně běžné - začal být vůči mě chladný, naštvává se kvůli zbytečnostem, občas zmizí na pár hodin a tvrdí, že má spoustu zařizování, přestal mi úplně volat přes webku, neposílá fotky, videa. Nakonec z něj vypadlo, že zase začal brát amfetamin. Celá situace je pro něj opravdu psychicky náročná - deportace do místa, odkud utekl kvůli závislosti, rodiče jsou alkoholici, přátelé narkomani, do toho vztah na dálku, nemůže si najít práci, valí se na něj problémy... Přiznám se, že to byl pro mě šok. Beru si osobně, že náš vztah pro něj není dostatečnou motivací, aby zůstal "čistý". On už se s tím netají, když se ho zeptám, normálně mi odpoví: ano, dneska jsem měl, nespal jsem apod. Říká mi, že prostě jinak to tam přežít nemůže, že se prostě potřebuje vrátit ke mě domů, vypadnout z toho místa a od těch lidí a všechno bude v pořádku. Usilujeme o zrušení deportace, komunikuji s právníkem a je velká šance, že by se za 47 dní mohl vrátit domů do Prahy. Já vůbec nevím, jakým způsobem se k této situaci postavit. Je to pro mne velmi psychicky náročné. Začíná to být těžké taky proto, že mám pocit, že už na situaci rezignoval. Je problém, aby vůbec zařídil potřebné dokumenty, protože buď spí a nebo někde běhá. Za mě je opravdu potřeba, aby zmizel z toho prokletého města. Přemýšlím, že bych si vzala začátkem prázdnin volno v práci a odjela s ním na měsíc někam mimo EU na dovolenou, než bude moct zpátky do EU. Toto bude finančně dost náročné. Myslíte si, že to je řešení? Zde mi jde hlavně o to, jestli jsou takové prázdniny pro něj vůbec vhodné, jestli by spíš neměl hned nastoupit do práce. Taky nevím, jestli je potom nějaký rozdíl, jestli bude "frčet" ještě další tři týdny nebo sedm. Nebo ho mám nechat být, přestat se snažit a počkat, co předvede on? Já si ale myslím, že už se začíná úplně ztrácet z "normálního" světa... Prosím, pomozte, poraďte. Děkuji

Zpět