Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Dobrý den, JulienDust,

díky za důvěru, se kterou jste se na naši poradnu obrátila. Chápu, že v situaci, kdy užíváte látky, které popisujete v dotazu, a k tomu máte malé dítě, obáváte, co by se stalo, kdyby se o tom dovědělo okolí. Takže ještě jednou díky za důvěru a za odvahu, se kterou jste všechno popsala.

Podle mého názoru, je situace už hodně závažná. Podle toho, co píšete, tak se zatím nic vážného (ve smyslu nějaké nehody, ohrožení zdraví vašeho nebo syna) nestalo, ale podle mě se k nějakému průšvihu obrovskou rychlostí blížíte. Kombinace látek, které užíváte, už ja takový koktejl, že se v něm těžko zorientujete ohledně toho, co způsobuje co. Látky se navzájem ovlivňují, jejich účinek může být dost nevyzpytatelný a to, že vám nějakou dobu něco nějak fungovalo, neznamená, že to tak bude fungovat i dnes nebo zítra. Stačí, abyste měla nějakou virozu, změnila pořadí, byla ve stresu a náhodou užila větší množství a průšvih může být tady. A to ne jen v podobě, že byste ráno nevstala s dobrou náladou, ale že byste nevstala vůbec. Kombinace oxazepamu a alkoholu je velmi nebezpečná. Antidepresiva a anxiolitika s alkoholem se také různě kříží, nemluvě o marihuaně ... těžko říct, co vám tenhle mix s chemií v hlavě dělá. Nedivila bych se, kdyby ve výsledku váš stav na dojezdech vlastně zhoršoval ... což asi sama brzo pocítíte.

To, že zvládáte péči o syna i domácnost je skvělé, a trochu uklidnit vás může to, že samotné užívání drog není důvodem k odebrání dítěte. Ale stačí, aby si někdo něčeho všiml a oznámil to sociálce a kontroly máte na krku. I to samotné je nepříjemné.

Vy si ale krom toho výrazně zahráváte se svým zdravím - a to jak fyzickým, tak psychickým!!! A já si říkám, že právě to, že jste k nám napsala, že se bojíte, že by mohlo jít o problém, cítíte se provinila a máte strach, co by se dělo, kdybyste se přiznala, je dobře. Znamená to, že si přeci jenom uvědomujete nebezpečí!

Spousta psychiatrů, kteří se věnují zároveň i adiktologii (tj. závislostem), má v péči pacienty, kteří v minulosti užívali drogy a nyní abstinují. Řada z nich užívá medikaci na úzkosti, deprese nebo jiné psychické problémy. A stává se, že se sem tam dostanou do situace, kdy se k drogám nebo nějakému zneužívání léků nebo alkoholu vrátí. Často to souvisí s nějakou životní krizí, stresem, emocemi, tím, že podcenili péči o sebe samotné. Dokážu si představit, že být doma s děckem je v tomto směru celkem podobné - člověk se stará o dítě, o sebe až tolik ne, ubíjí ho stereotyp, často je vlastně sám. Předpokládám, že o užívání všeho možného neví ani partner, nebo?

Často pomůže už to, že si s někým o všem promluvíte. Co začít třeba tím, že se svěříte partnerovi? Pak třeba začnete docházet na terapie, případně upravíte denní režim, začnete se o sebe starat, a nejspíš se upraví či změní medikace. Kdyby to bylo komplikované, není od věci zvážit na nějakou dobu i pobyt na detoxu v nemocnici, kde si odpočinete a pod dohledem doktorů vysadíte.

Nicméně smysl cokoli z toho má jedině v případě, kdy přiznáte, jak na tom jste. Jestli se obáváte, co by se dělo, kdyby se psychiatr dověděl o tom, že hulíte nebo užíváte oxazepam a alkohol, můžete se ho zeptat, v jakých situacích se na sociálku obrací a pokud se váš psychiatr závislostem nevěnuje, můžete si najít nového. Ale pokud to jen trochu jde, a máte v toho současného důvěru, zkuste to promyslet. Sehnat dnes psychiatra a dostat se k němu v nějaké dohledné době je velmi komplikované. Ale kdyby byl potřeba nový kontakt, napište, která větší města jsou vám dobře dostupná, pokusila bych se nějaké kontakty poslat - ať už na psychiatra nebo terapii či poradenství.

Snad tedy alespoň takto. A rozhodně budu ráda, když se ozvete, jak na tom jste.

S pozdravem a přáním odvahy,

Gabriela Minařík.