fb

Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz

Zadejte dotaz

Prohledejte jiľ zodpovězené

Nevíte, jak se zeptat

Jak se chovat?

Lejla

Dobry den,mam kamarada,ktery bere drogy,je normalne dospely pracujici..drogy ho po psychicke strsnce vyridily,jenze problem je ,ze si to nedokaze priznat..trpi depresemi,uzkostmi a se mnou se bavi pouze ve ,,svetlych" chvilkach, rada bych mu pomohla,vim,ze nejsem jeho rodina,alen,prptpze vin,ze to slusny clovek..jenze mi prijde,on vi,ze se bych mu chtela pomoci,alenprijde mi,ze by chtel,ale zarovenbv tu chvili se jakoby stahne do sebe a nereaguje..nevim jak s nim jednat,jestli byt na nej proste tvrdsi,ale zase ,aby si to nebral,ze jsem zla,proste nevin,jaka koliv domluva je snim zmatena..za kazdou radu budu vdecna. Dekuji

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Dobrý den, Lejlo,

 

vždycky ráda vidím, když lidé nejsou ke svému okolí lhostejní a všímají si, co se kolem nich děje,mají o své blízké zájem.

 

Pokud jde o pomáhání lidem, kteří mají aktuálně potíže s drogami, vždycky mi ale bliká výstražné světlo a ptám se: co vás vede k touze pomoci někomu, kdo užívá drogy, svoje potíže si neuvědomuje? Kdo se v komunikaci s vámi stahuje do sebe a nereaguje? Co si od toho vy sama slibujete? Nechci vás teď od pomáhání odradit, ale jde mi o to, abyste věděla, co děláte a proč, a ochránila tak sebe samotnou před zraněním, a zároveň si uvolnila ruce pro skutečnou pomoc, né něco, co druhého zavazuje. Zkuste k sobě být upřímná. Je to ta nejlepší cesta, jak být skutečnou podporou, dokázat dát kamarádovi upřímnou zpětnou vazbu, říct, co vám vadí i to, že vám na něm záleží, a zároveň mu nechat svobodu a odpovědnost za to, co se bude dít dál.

 

Lidé pomáhají z nejrůznějších důvodů, žádný důvod nemusí být špatný, jen je určitě dobré o tom svém vědět. Jestli je to totiž tak, že si od toho slibujete sblížení, dobrý pocit, že jste někoho zachránila, nebo vztah, pak pozor. Snadno byste se mohla dostat do situace, kdy kamarádovi nepomůžete a sama budete nešťastná.

 

Jinak vám mohu dát pár základních doporučení a tipů, jak s kamarádem mluvit. V jeho případě bude asi důležité nechat mu dost prostoru, aby mohl sám dát najevo, jestli o pomoc stojí, případně se narovinu zeptejte, zda by pomoc chtěl. Ale rozhodnutí nechte na něm a respektujte ho. Pokud pomoc odmítne, nepouštějšte se s ním do her, kdy byste předpokládala, že jeho ne znamená ano, nebo se snažila vytušit, co potřebuje. Snažte se věci pojmenovat nahlas a držet se řečeného. Nevnucujte se. Raději popište svoje zmatení z toho, co říká, a jak to vy sama občas vnímáte a nechte to být, dokud se nedomluvíte na něčem jiném.

 

A nyní ta doporučení:

 

Stanovte si sama pro sebe hranice v tom, jaká pomoc je pro vás ještě přijatelná a jaká už nikoli, za jakých okolností mu budete k dispozici nebo pomáhat, za jakých už nikoli (když bude pod vlivem, když bude chtít peníze, bude mít problémy se zákonem?). Je v pořádku, bude-li volat o půlnoci? Co když bude chtít půjčit peníze, sehnat léky? Co když byste kvůli němu musela nedodržet něco jiného? Buďte opatrná s tím, na co řeknete ano. Není povinné pomáhat. Ale je dobré se snažit dodržet, co slíbím, ale stejně tak můžete názor změnit. Tímto pravidlem chráníte sebe a kamarádovi dáváte jasné hranice. 

 

Nemá cenu vyhrožovat něčím, co nedodržíte (pak už tě nechci nikdy vidět apod.), vydírat, dávat ultimáta, ani vyvíjet citový nátlak (nemůžu tě takhle vidět, ničí mě to, trápí, udělala bych pro tebe cokoli,... apod.). Snažte se být srozumitelná a držet se popisu toho, co vidíte, slyšíte, cítíte, čeho jste si všimla - např. vím, že normálně pracuješ, ale taky mám pocit, že tě drogy psychicky ničí - pamatuju si, že dřív to bylo .... a teď vidím to a to. Mám pocit, že trpíš depresemi a úzkostmi, s tím se dá ledasco dělat, když nebereš. Ráda bych ti pomohla, přijde mi, že jsi slušný člověk, ale taky vidím, že o tom asi moc nechceš mluvit. Kdybys něco potřeboval, ozvi se, třeba bych mohla pomoct, doprovodit tě, promluvit si. Ale nechci s tebou hrát žádné hry, mluv se mnou narovinu ... (a v tom bych viděla tu tvrdost, že je prostě hrát nebudete).

 

Jedním z největších motivů, proč se o změnu pokusit, může být pro vašeho kamaráda právě to, že uvidí, že se o sebe umíte postarat - že máte svoje hranice, nenecháte se ničit jeho chováním a užíváním drog, že vás život baví a chcete si ho užít, né se jen trápit nad kamarádem, který o změnu nestojí - byť to člověka mrzí, je to jeho rozhodnutí, na které má právo. Jenom vězte, že než k takovému poznání dojde, nějakou dobu to může trvat.

 

A poslední věc - pokud vás jeho užívání drog trápí víc, než je pro vás únosné, pak udělejte to samé, co můžete nabídnout jemu - zajděte si o situaci promluvit do poradny. Nejen že vám tam pomohou se v situaci zorientovat, přijít na to, co vás vlastně nejvíc trápí, ale zjistíte, jaké má kamarád možnosti, pokud by o pomoc stál, dostanete rady a doporučení, budete moci s někým dalším popřemýšlet o tom, jak s kamarádem komunikovat i jak se starat o sebe a své bezpečí. Co vy na to? Služby těchto poraden (často jsou to kontaktní centra nebo poradny pro rodiče a blízké uživatelů drog) jsou velmi diskrétní a zdarma, v každém větším městě nějakou najdete, stačí zavolat a objednat se.

 

Kdyby cokoli, budu ráda, když se znovu ozvete.

S pozdravem,

Gabriela Minařík.

 

Zpět

Veškeré materiály a texty na stránkách této poradny včetně zodpovězených dotazů jsou majetkem SANANIM z.u..
Jejich kopírování a jakékoli další využití je možné výhradně se souhlasem SANANIM z.u..
Creative Commons Licence Creative Commons Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko