Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Marihua a alkohol
Marzena
Dobrý den chcela jsem se zeptat mám dceru který už je 18 let. Od přibližně 5 let kouří marihuanu a v poslední době začala pít alkohol. Můžu ji jako matka oddat na léčení i když už ji bylo 18 let? Děkuji za odpověď
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Dobrý den,
předpokládám, že 5 let je překlep a dcera hulí od 15 let.
Ale k věci - dostat dceru do léčby proti její vůli je s ohledem na její věk téměř nemožné. Zkušenost ukazuje, že nedobrovolná léčba není ani příliš efektivní.
Co ale můžete, je s dcerou otevřeně hovořit o tom, jak situaci vnímáte vy. Vyhněte se slzám, ultimátům, výhružkám, které nechcete dodržet, vydírání, křiku a hádkám. Držte se popisu a mluvte o tom, co vidíte, slyšíte, cítíte (myslím teď doopravdy zcela konkrétně, např.: všimla jsem si, že chodíš domů později, bývá z tebe cítit alkohol a marihuana, motáš se, nepamatuješ si, o čem jsme se bavili, nebavíš se se mnou skoro vůbec, je mi to líto, neplníš, co jsme si dohodli, sice pořád zvládáš školu, ale bojím se, jak to půjde dál; vím, že je to tvůj život a tvoje rozhodnutí, ale mně se to pití a hulení nelíbí, mám pocit, že už to nezvládáš a protože tě mám ráda, mám o tebe strach) a navrhněte pravidla a dohody, které by měly platit bez ohledu na to, co dcera dělá (opět konkrétně např.: pojďme se domluvit, v kolik budeš chodit domů; jaké budeš mít doma povinnosti, podle kterých poznám, že aspoň nějak funguješ; nechci, abys domů kohokoli vodila apod.). Velmi bezpečně můžete mluvit o svých obavách a pocitech. Není třeba je příliš rozebírat, ale říct, jak se cítíte vy, je zcela na místě - mluvte o tom, čeho se bojíte, co je vám nepříjemné, a zmiňte i to pěkné, co bylo a že máte dceru ráda a záleží vám na ní. A zároveň se nezapomeňte postarat sama o sebe - tzn. jestli nemáte nikoho, s kým byste mohla potíže sdílet, objednejte se do poradny. (to bych ostatně doporučila každému rodiči, který je v podobné sitauci); a nepodřizujte svůj život potížím dcery - jednoduše si dovolte o sebe pečovat.
Snad tedy alespoň takto. Kdybyste stála o kontakt na poradnu, napište, která větší města jsou vám dobře dostupná.
S pozdravem,
Gabriela Minařík.
Zpět
