Sananim - Drogová poradna 

Nevím,co dál..

Kája

Dobrý den. Jsem 22ti letý kluk,který dřív užíval cca rok vnitrožilně pervitin,z toho jsem se dostal a jsem už rok a půl čistý. Ale ted mě strašně trápí jedna věc a ta se jmenuje rivotril. Tři roky jsem bral 6mg,snížil jsem na 1mg,nyní už týden jsem rivotril nespokl a beru jen coalix 3xdenně a 1 prášek Denibanu. Jen nutno podotknout,že mi ten rivotril lékař nikdy nepředepsal kvůli nějaké diagnoze,ale spíš jsem to užíval pro rekreační účely než jsem se na tom stal závislý. Nyní mám takové stavy se kterými se nevím rady. Nevím co je důležité a co ne tak napíši raději vše,co mě doprovází. Ty lehčí jako pocení rukou,nespavost až po sebevražedné myšlenky. Už rok bydlím u rodičů,jsem izolován od jakéhokoli styku s vnějším světem,nekomunikuji. Když řeknu dvě věty bráškovi za celý den tak je to úspěch,jsem strašně zataženej a nemám jakýkoli chut doživota,spíš naopak. Přijde mi,že jsem tu uplně zbytečně. Nevytvářím žádný hodnoty. Dřív jsem byl strašně aktivní člověk jak před fetem tak i,když jsem bral,ale když jsem se jednou přešlehnul,dovezli mě do Motole na infekční,tam jsem byl cca měsíc,po tom měsíci mě máma vzala do chatu do jižních čech,abych se dal dohromady. Ale já se tu vůbec dohromady prostě nedávám. Všichni mi tu lezou na nervy,máma si o mě myslí,že jsem už totální odpad,že se o sebe nedokážu postarat,což je asi možná v tuhle chvíli pravda,ikdyž jsem finančně samostatný,ale třeba kdybych měl dojít do krámu pro rohlík,to je pro mě uplně nemyslitelný. Včera mě máma vezla pro cigára na pumpu a já měl v tu chvíli strašnou úzkost,nemohl jsem ze sebe dostat před pokladnou,co vůbec chci,celej sem se klepal a bylo mi to strašně nepříjemný. Vlastně všechno je mi nepříjemný. Někdy se mi děje,že nedokážu ani číst nebo přemýšlím nad slovem,co to vůbec znamená. Jsem strašně zmatenej,nedokážu myslet,jako by byl mozek uplně zablokovanej,nechtěl myslet,přemýšlet,nic řešit prostě. Často se svíjím na zemi a brečim. Strašně jsem zhnubnul,nemám chut na jídlo,zanedbávám higienu,nedokážu ani uklidit pokoj,takže žiju v totální špíně zavřenej mezi 4 stěnama 24/7. Prostě pořád sám na tom stejnym míste,mám pocit,že už mi přeskočilo,že nedokážu nikdy být jako dřív. Kdybych aspon přešlapoval na místě,ale já jdu dokonce dozadu. Hlavně moje sebevědomí je uplně žádný. Nedokážu se mít rád. Jako proč bych se měl mít i rád,když vlastně nedokážu nic. Nedokážu dojít ani pěšky 3 min do večerky,jak moc se bojím. Prosím doporučte mi na koho se mám obrátit dokud jsem lepší,dnes jsem si pár rivotrilu vzal,proto vůbec dokážu napsat tenhle příspěvek. Psal jsem ho snad už třiktrát,ale nedokázal jsem napsat ani jednu větu,jak mám bez rivotrilu v hlavě strašný prázno. Bohužel i v duši. Celej jsem jakoby prázdnej bez chuti žít. Jestli to takhle půjde dál,prostě odejdu protože mě tu nic nebaví,nic mi tu na tom světě nedává,jen bere a strašně se trápím. Možná si řeknete,že to neni nic extra,ale přál bych vám třeba pár minut ataky,když mě to chytne,takovýhle stavy jsem neměl ani v tom špitále po piku. To jsem aspon zařval,když doktor řekl,že se s fetákama nebaví,ale ted nedokážu říct jakýkoli názor jak se bojím,ani vlastně žádnej nemám. Prosím,já tohle už dlouho nesnesu,zkuste mi nějak pomoct. Tady v týhle prdeli neni nic jako ambulantní péče nebo denní stacionář,jen nějaký psychiatr,co píše jen prášky. Chodil jsem k panu Bouškovi na adiktologii do Podolí,ten byl třeba strašně super,férovej chlap, tam jsem chodil každý den,když jsem žil na ulici,ale jak jsem začal fetovat,bohužel jsme se rozešli. Navíc když v sobě nemám ten rivotril já se nedokážu dokopat někam jít nebo někoho kontaktovat. Poradíte mi prosím,jaká léčba by byla vhodná? jestli to vůbec teda jde..Tady v Písecku nic není,klidně mi poradte něco v praze tam to aspon znám. Nejlépe něco,kde se neplatí peníze nebo alespon přijetelné částky,ale jestli máte někoho,kdo je top,klidně se nafutruju práškama,dojdu za ním a chlup pustím,když to nebude žádnej pablb,kterej na všechno napíše prášek-těch mam už do piče plný zuby. Prosím,napište mi na mail,opravdu to nezvládám. Děkuju! Prosím PROSÍM NAPIŠTE!Kája jo ještě,když mam tu ataku,která nei zase tak častá,třeba jednou za tři dny a trvá max půl hodinky,ikdyž to připadá jako půl dne,pomáhá mi marihuana. To se uklidním,nic mě nezajímá a jen se ležím,žádný křeče,žádný škuby,jen trocha tý úzkosti. Myslíte,že bych v tom měl pokračovat,když mě to chytne? Jen nutno dodat,že mám při tý atace myšlenky,že zajdu za barák do lesa a hodim si to někam na strom jednou už jsem šel,ale malej bráška mě dohnal tak sem to zahodil a dělal jako že nic. Ty ataky jsou fakt hrozný. Děkuju moc za vyslechnutí a modlím se za kvalitní radu.

Zpět