Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Nutkání
Martin
Dobrý den,
měl jsem problém s pervitinem a částečně přetrvává. Užíval jsem ho šňupáním asi dva roky.
První půlrok cca 0,5g týdně - spadl jsem do toho tehdy celkem po hlavě a když jsem se probudil, byl půlrok pryč.
Po procitnutí z této první fáze se mi podařilo celkem snadno \"rozumem\" frekvenci užívání snížit, další rok a půl jsem tak konstatně bral, v důsledku nutkání, kterému jsem nemohl odolat, 0,5g měsíčně. Pravidelně jednou za 3-5 týdnů. S tím už se dalo žít vcelku normálně, ale stále to byl problém, hlavně díky iracionálnímu trávení času v době intoxikace, což mě posléze vždy štvalo. Vydržel jsem ale v kuse čtyři a dva měsíce abstinovat a pokud bych měl spočítat množství pervitinu zkonzumovaného za rok, bylo to určitě pod pět gramů za rok.
Nakonec, po pravidelných otravných měsíčních neúspěšných pokusech nutkání čelit se mi podařilo se snad dostatečně vnitřně přesvědčit, že pervitin nechci, už jen proto, že veškerá pozitiva vymizela a zmizela jen negativa. Ač se tomu možná trochu sám divím, víceméně mě přestal bavit a ztratil jsem zájem. Jednoduše když ho vidím si představím, co vždy po užití následuje, neomezují to jen na příjemný nájezd, ale jako nedílnou součást zážitku v tom vidím i to vše následné a neláká mě to, naopak k němu cítím v podstatě averzi. Jsem přesvědčen, že co se týče jeho užívání, je to pro mě skončená kapitola a nemám strach, že bych se k jeho užívání vrátil. Jednoduše proto, že jeho užívání je, minimálně pro mě, neslučitelné s normálním fungováním a myslím, že už nemám co nového objevovat. Zbyla jen negativa.
Přetrvávajícím problémem je však ono nutkání, které se jednou za měsíc, zhruba, dostavuje stále. Jsem pak schopný pervitin začít shánět. Když už je domluvené, že si pro něj mám dojet.. Většinou vypnu telefon a jdu například vklidu spát. I snad s trochu dobrým svědomím, že jsem tomu odolal. Jak jsem řekl, nemám sebemenší úmysl ani touhu ho skutečně užít, nemusím s přesvědčovat, tak to prostě vnitřně cítím. Dokonce jsem však pak schopný si pervitin opravdu sehnat, koupit. Přijdu domů, sednu si ke stolu a nevím co s ním, tak ho prostě vyhodím. Zcela bez nějakého přemáhání. Užití nepřichází v úvahu a jiné využití nemá. Ta nutkání a následné pominutí smyslů, při kterém cítím určité vzrušení, zvýšený srdeční tep, horko v hlavě je však nepříjemné a cítím se poté jednoduše jak magor.
Setkal jste se s tím někdy, můžete mi to objasnit a poradit co s tím?
Je mi jasné, že to bude souviset s tím, jaké mám s užíváním pervitinu zkušenosti a asociace.
Odpověděl: Amrit Sen
Martine, zdravím Vás,
díky za důvěru. Velmi se omlouvám za opožděnou odpověď, způsobenou dalšími pracovními povinnostmi. Máte můj obdiv a respekt, za snahu vystoupit z bludného kruhu a tak nerovný boj.
Že jste opakoval relapsy, přes zmíněnou averzi, je známkou toho, že jste se stal závislým, do jaké míry, není důležité. Všechno, co srozumitelně a uchopitelně popisujete, chutě - craving, ztráta možnosti, si "jízdu užít", uvědomění si negativ, zároveň, odpusťte, naivní přesvědčení, že je pro Vás pervitin uzavřená kapitola, o tom svědčí.
Všemu, co píšete, věřím. Boje s psychickou závislostí, chutěmi a stereotypy, které jsou vždy její "přidanou hodnotou", musí být velmi vyčerpávající. Myslet si, že "odolat" cravingu, je jednoznačné vítěžství, by bylo velmi nepraktické a rizikové.
Vůbec se nedivím, nejste "vyzbrojen", nevíte, nemáte "natrénováno", jak s chutěmi nakládat ještě v zárodku, a to stále mluvíme o těch zjevných, rozpoznatelných. Daleko záludnější jsou chutě skryté, "převlečené" za úplně jiné pocity, než "jasné" bažení po droze, za schémata, která si člověk bez informací a nácviku, vůbec s touhami, podsouvanými závislostí, nespojí.
Vaše příběhy jsou plné trýzně, která, bez odborné podpory, může trvat a opakovat se velmi, velmi dlouho. Zpravidla dříve, nebo později, vyústí v relaps, pocity selhání, výčitek a prohry. Chutě i relaps, pokud jsou správně "zpracovány a zužitkovány", mohou být na cestě ke svobodě i užitečné.
Ptáte se, jestli jsme se s podobným příběhem setkali. Ano, a velmi často. Řekl bych, že by mohl být jedním z učebnicových příkladů, jak se závislost projevuje a může fungovat.
Na zpracování chutí - cravingu - bažení, existuje mnoho velmi užitečných a praktických dovedností, které, pokud jsou použity včas, a závislý si je naopak, často nevědomky, "nerozjíždí", člověka zklidní, "přeladí", zbaví trýzně, nejpozději do několika málo minut. Dají se buď "převzít", ozkoušené, fungující postupy, nebo ještě lépe, vytvořit si, na základě sebepoznání, svoje vlastní, "ušité na tělo".
Úzdrava ze závislosti, však není jen o úspěšném zvládání chutí, jde o poměrně velký balík dovedností, potřebného sebepoznání, smíření se sebou samým, nejbližším okolím i světem.
Cesta ke svobodě je vždy během na delší trať. Cílem léčby závislosti, není abstinence, ta je prostředkem, který umožní dosáhnout cíle, jímž je spokojený, šťastný život, v kvalitních vztazích rodinných, partnerských, přátelských i pracovních. Schopnost mít život ve vlastních rukou, zároveň přijmout skutečnost, že jsou věci, které změnit nedokážu. Zvládat každodenní životní "slasti a strasti", bez "berliček" se radovat ze života, jaký je, umět být užitečný druhým.
Je dobře, že píšete. Moje doporučení je jednoznačné, co nejdříve se obraťte na odbornou podporu. Využijte služeb některého zařízení, které pracuje i s abstinujícími uživateli návykových látek. Nesejde na tom, jestli si vyberete adiktologickou ambulanci, AT poradnu, nebo podobnou službu.
Služby jsou bezplatné a mohou být poskytovány i anonymně. Může jít o zela nezávaznou konzultaci, určitě se Vám citelně uleví.
Nejlépe bude telefonicky kontaktovat pracovníky konkrétní služby v dosahu a domluvit si termín schůzky. Získáte pochopení, přijetí, podporu, pomoc a užitečné informace. Nikdo se na Vás nebude dívat skrz prsty, ani Vás k ničemu přemlouvat, natož do čehokoli nutit. Získáte obdiv a respekt, že jste dokázal přijít sám.
Při osobním pohovoru, po podrobnějším seznámení se situací, Vám zkušení odborníci doporučí konkrétní kroky, které můžete podniknout, abyste se cítil lépe, byl pevnější v kramflecích. Dozvíte se, jak nakládat se sebou a chutěmi, jak minimalizovat rizika relapsu a psychických útrap. Zároveň Vás upozorní na chyby, kterých byste se měl vyvarovat.
Můžete si vyjednat průběžnější konzultace, abyste věděl, jak reagovat v situacích, které přinese čas. Případná zakázka bude, jen a pouze, na Vás.
Když napíšete ve kterém, nebo poblíž kterého většího města bydlíte, rádi Vám obratem kontakty na služby v dosahu a (při Vaší aktivitě) kvalitní servis, pošleme.
Jak můžete kontakty na služby v dosahu, podle typu a oblasti, vyhledat sám, se dozvíte na stránkách naší poradny, v rubrice Kontakty: http://www.drogovaporadna.cz/kontakty.html
Martine, rád bych Vás jakkoli povzbudil. Líbí se mi, že neházíte flintu do žita. Ještě stát pevněji nohama na zemi, kus užitečné práce na sobě, která může být i příjemná a věřte, bude dobře.
Jsme v dlouhodobém kontaktu s mnoha lidmi, jejichž příběhy byly podobné Vašemu, kteří dlouhodobě abstinují, žijí šťastně. Nuda je pro ně prázným pojmem. Každý z nich, je po svém, dobrodruh. Lidem je s nimi fajn, jsou inspirativním přínosem, nejen pro závislé, ale pro všechny.
Velkým povzbuzením je pro nás fakt, že jich stále přibývá.
Seberte všechnu kuráž a nechte se inspirovat, přidejte se k nim, nemáte co ztratit.
Budeme rádi, když dáte vědět, jak si stojíte, jak se Vaše situace vyvíjí, a jestli Vám byla odpověď užitečná.
Přeji hodně štěstí, držím palce, kdykoli napište,
Amrit Sen.
Zpět
